PONDĚLÍ

4.10.

Ráno jsme se sešli v chladnějším podzimním ránu, ale přesto jsme s dobrou náladou vyrazili do lesa. Po cestě jsme měli scavenger hunt, děti měli po cestě najít věci v lese, podle obrázků, které dostaly (oříšky, větvičky, šišky, kůry apod.) Tentokrát jsme v lese měli velký problém s pozorností, zatímco většinu dětí zajímalo, kdo co nasbíral a jak se co řekne anglicky, Bertíka a Elliotta bavilo jen házet po dětech šišky. A za celou dobu se nám nepodařilo domluvit se, aby s tím přestali. Nakonec jsme se přesunuli zpět do zázemí a pokračovali v práci tam. Ben se staršími dětmi psal do jejich deníků. A my jsme s menšími dětmi cestovali do New Yorku. Nejdřív jsme si řekli, kde New York leží. Pak jsme se proměnily v letadla a doletěli až do New Yorku, tam jsme si prohlédli mrakodrapy, Central park, muzeum, sochu Svobody. Nakonec si každý ještě vybarvil pracovní list dle svého výběru buď se sochou Svobody a nebo Empire State building. Všichni se moc snažili, kromě Eliota, který list začmáral uhlíkem a zmačkal. Na závěr jsme si zahráli na živé pexeso a už byl čas na oběd.

27.9.

Dnes má Dita volno, a tak je se skupinou od rána Katy a Ben. Začínáme klasicky na hřišti a pak se přesouváme do lesa, kde si opakujeme slova pro feelings a naučíme se i některá nová. Dojde samozřejmě i na Simon says, zvířátkové živé pexeso a stavění domečků a další kratochvíle, kterými děti umně vyplňují pauzičky. Odpoledne v zázemí vystřídá Bena Monika, pro kterou děláme důkladnou rekapitulaci příběhu o Tomově půlnoční zahradě. Každý v kolečku smí říct zhruba deset slov a jsme zvědavi, kolik toho z našeho vyprávění Monika pochopí. A pochopila toho hodně, což svědčí nejen o její inteligenci, ale i o naší schopnosti vytáhnout to podstatné a dobře to zasadit do kontextu, hurá! Pak dostáváme další část komiksu s vymazaným textem, tentokrát ale vedle na papírcích i text samotný, a rozděleni do tří skupin se ho snažíme vrátit na správné místo. Ukazuje se, že Tom bude u tety pěkně vykrmován tradičními anglickými dobrotami – a abychom si udělali představu, co to tak může být, čeká nás na závěr ještě paměťová hra, ve které běháme na stanoviště s obrázky pochutin a snažíme si zapamatovat anglické názvy dobrot, abychom je jako skupina co nejpřesněji přenesly na svůj papír. A že se nám přitom nad některými kousky sliny sbíhaly. Největší chuť nejspíš vyvolal malinový „trifle“. 

13.9. 2021

Ráno jsme se sešli v zázemí, chyběl nám jen Ráďa. Den jsme opět začali na hřišti, kde měly děti čas si pohrát, popovídat a nasvačit se. Potom jsme začali pracovat na prvních pracovních listech letošního školního roku. Začali jsme s pocity a emocemi. (Pracovní listy si děti dávají do šanonu v jurtě.) Potom jsme si všichni společně zahráli několik venkovních her. A na poslední půlhodinu před obědem jsme se rozdělili na dvě skupiny, pokročilejší děti pokračovaly ve čtení s Benem, jediný Noe nepozorovaně utekl. S mladšími dětmi jsme si zahráli oblíbenou plácačkovanou, jak jí děti přezdívají. Děti jsou ve dvou skupinách a vždy dva mají plácačku a mají za úkol doběhnout k rozloženým kartám s obrázky a plácnout na to slovo, které slyší. Děti to moc bavilo, nehráli jsme na body a ani vítěze, takže se nikdo s nikým nehádal, jestli vyhrál nebo nebo ne. Dita

Odpoledne:
Dnes Toma doprovázíme na cestě z Londýna kolem katedrály v Ely, kde mu strýc koupí pohled, aby mu nebylo líto, že se kvůli karanténě nemůže jít do věže podívat osobně. Pak pokračují až ke strýci a tetě domů. Zahráli jsme si na tuto cestu ve dvojicích a vyzkoušeli jsme, že jsme také schopni cestovat mlčky (v autě se strýcem nebyla zrovna sdílná atmosféra) s jedinou zastávkou na nákup pohlednice. Pak jsme si o této cestě a prvních pocitech z domu přečetli několik přeházených odstavců a dohledávali v komiksu, o jaké části je právě řeč. Katy

6.9. 2021

Ráno jsme se sešli v zázemí a zamířili rovnou na hřiště, neboť děti po víkendu a letních prázdninách si potřebovaly spoustu věcí sdělit. Po 30 minutách na hřišti jsme již zamířili do lesa, kde jsme se seznamovali v angličtině. Všechny nové děti skvěle zapadly a chci je moc pochválit, že se nikdo nebál mluvit. Pak už jsme si zahráli naše oblíbené hry: Simon says, Hey mr. Indian a duck duck  duck goose. Zapojili se všichni a dokonce prvňáci tomu hned chtěli velet 🙂 Pak jsme se vrhli na čtení knížky o dětech z různých koutů světa. Starší děti pak pokračovaly s Benem ve čtení a popravdě už ho ani číst moc nenechaly a četly většinu samy. S nováčky a méně pokročilejšími jsme si řekli, jak se anglicky řeknou části těla, barvy a základní číslovky a vrhli jsme se na diktát. Což je velmi oblíbená aktivita, kdy děti malují příšerky dle zadání (např. 3 ruce zelenou barvou, 5 očí hnědou barvu apod.) Na konci každá příšerka vypadá jinak a všechny jsou boží. Myslím že, že všem novým dětem se první den moc líbil a do našich běžných pondělních her a aktivit se zapojily s chutí. Někteří si to  potřebují ještě víc zažít a okoukat a tak se moc těšíme na příští týden. Dita

Odpoledne jsme se začali seznamovat s příběhem, který nás bude provázet letošním školním rokem. Je to Tomova půlnoční zahrada od britské autorky Philippy Pearce a chtěla bych všechny rodiče poprosit, aby tento příběh dětem nepředstavovali, znají-li ho, nečetli ho s nimi ani jste si nepouštěli jeho filmovou adaptaci. Je pro nás výhodnější, když ho dopředu nikdo nezná. 
Dozvěděli jsme se, že se budeme pohybovat v Anglii v čase bez dálnic a mobilních telefonů a tipovali, kdo to asi bude ten Tom (napověděla nám první stránka komiksu) a jaká může být ta půlnoční zahrada. Děti měly spoustu dobrých nápadů, v čem by byla právě jejich půlnoční zahrada speciální. Také jsme si nadepsali desky a označili si je podobně, jako když se obrázkem podepisuje Tom (Tom Long = dlouhý kocour). A tím jsme se spolu seznámili. 
Pak jsme začali číst příběh a pomocí hry cutting Shark, obdoba české šibenice, hádali, kvůli jaké infekční nemoci musí Tom odjet k tetě a strýci, i když právě začínají prázdniny a on se tolik těšil, že si s bráškou postaví domeček ve větvích staré jabloně. Byly to spalničky. Chvíli jsme si povídali o spalničkách i jiných infekčních nemocích, vždyť z posledního roku a půl máme všichni dost vlastních zkušeností. 
Pak následoval velký úkol do skupin: doplnit vymazaný text do další stránky komiksu, tj. poznat podle obrázků a dosavadní znalosti příběhu, co tak asi mohou postavy říkat. Zkontrolovali jsme si to podle originálu i dočtením ještě kousku první kapitoly a už byl čas jen poklidit, zabalit a první pondělní škola byla u konce. Skvěle se nám spolu pracovalo a já se moc těším na další příležitost! (Katy)

Napsat komentář