SÍTOTISK 19.- 23.7.2021

, Čvn 23, 2021, Škola, Školka

FOTOGALERIE SÍTOTISK

Pátek 23.7.

  • Školka 

Milí rodiče, dnes jsme udělali  pořádný kus práce. Znovu jsme zavítali do Třebáně a uhnízdili se v kouzelné zahradě Šumberových.  Svačinka tentokrát proběhla už po cestě, protože Tonička měla velký hlad a potřebovala se neodkladně posilnit. To Milan nahlas komentoval a představte si, otevřela se vrátka a místní žena Milanovi podává kreslený příběh Otesánka z dob našeho mládí. “To si s dětmi přečtěte,” povídá a vrátka zase zaklapla. Inu posvačili jsme a knížku si toho dne dvakrát přečetli. U Šumberových bylo blaze, přestože hraní střídala výtvarná a řemeslná práce. V malých skupinkách děti v dílně pomáhaly s tiskem:  s nadšením a bravurou roztíraly barvu po sítě. Každý si mohl vybrat ze dvou motivů a barev. Potištěné batůžky jsme pověsili ven na sluníčko, aby rychle uschly.  Kdo zrovna netiskl s Ditou a Ondrou v dílně, mohl si hrát, barvit svou vlaječku a hackisack nebo kreslit obrázky na potištění záclon a dekoraček do zázemí ZeMě. Šňůra hotových batůžků a vlaječek se krásně zaplňovala (Lotce a Františce posloužila i jako volejbalová síť), brzy jsme byli hotoví s tiskem i kreslením. Slupli jsme knedlíky s cuketovým zelím, zakousli meloun a pošmákli si na domácím štrůdlu. Střídačka se školáky byla náročnější, ale nakonec jsme poshledali ztracenou botu, odložený hackicsack i vlaječky a mohli jsme se tradáá vydat k řece. Našli jsme si krásné místo hned pod jezem ve stínu topolů. Do silného proudu se s Milanem pouštěla vždy jen menší partička, ostatní se brouzdali při břehu.  Povídali jsme si, četli, pozorovali volavky a jiné ptactvo – a odpoledne uběhlo jako voda. Kruh dnešního putování se uzavřel a my jsme zase stáli na nádraží v Hlásné Třebáni, společně se školáky, bohatší o spoustu pěkných zážitků.  Byl to opravdu vydařený táborový týden, užili jsme si tvoření, hraní s kamarády i nádherné vrcholné léto. Díky Ditě, Ondrovi i vám všem!  

Ještě důležitá informace k praní a údržbě výrobků:

Batůžky je možné prát jako běžné tričko.  Déle vydrží, pokud před praním batůžek obrátíte narub.

Vlaječky přežehlete 3 min přes hadřík při teplotě na bavlnu, pak se můžou máčet a prát.

Pytlíčky či chcete-li hackisacky jsou plněné pšenicí špaldou a není radno je namáčet, nebo vám vyklíčí.

Rybičky jsme malovali a tiskli barvami na sítotisk, které jsou voděodolné a nezávadné. Stejné barvy máme na batůžku.

Čtvrtek 22.7.

  • Škola
Ráno jsme v zázemí posvačili a většina dětí si společně, spontánně zahrála „židlovanou“. Partička funguje moc pěkně a v ranním kruhu je legrace.
Dvoukilometrová cesta přes les do Třebáně nám trvá 2hodiny, protože je nutné vyzkoušet přechod přes padlý modřín nad „divočáckými lázněmi“, brblat, že je to hroooozně daleko, převléknout se do kraťasů, ještě jednou napít a nasvačit.
K Šumberům jsme tedy dorazili rovnou k obědu.
Ale po krátké pauze „na slehnutí“ se už pouštíme do práce v dílně a  všichni pozorně sledují, jak síto na tisk vzniká. Dílo se podařilo a je čas i na slibovanou koupačku v kempu.
A pak už je čas jít na vlak, který kupodivu dnes jel na čas. A zítra jdeme do finále. Petra
  • Školka

Dnes jsme se vypravili na návštěvu “domácí” sítotiskové dílny v Zadní Třebáni. U Dity, Ondry, Františky a Kvida bylo nebesky. Za brankou se nám otevřela kouzelná zahrada ve svahu – divoká, vlídná a pestrá. Každý si v ní našel to své místo, protože nabízela slunko i stín. Děti prozkoumaly všechna zákoutíčka, pohoupaly se v hamakách i v hnízdě, pohrály si na pískovišti, vlezly do dřevěného domečku a dokonce se svolením hostitelů ozobaly dva druhy angreštů a rybízů. Dali jsme si sváču a pak jsme se rozdělili na poloviny, abychom po skupinkách v dílně sledovali proces osvitu síta. Skupinky se po exkurzi vyměnily, takže během dopoledne vznikla před našimi zraky dvě síta s bohatým motivem, který Dita s Ondrou získali seskládáním obrázků. Od každého účastníka tábora použili kousek. Potom už jsme vylovili z batůžků nožíky a škrabky a dali se do loupání a krájení zeleniny na salát. Šlo nám to opravdu parádně, jen okurky Vincíka a Pepy sloužily spíš k nácviku hloubení děr a dlabání. Na salátku a nových bramborách jsme si moc pochutnali. Ještě jsme se stihli u oběda pozdravit se školáky, Petrou a Španďou, pak už byl čas pobalit věci a vydat se na cestu do Řevnic. Vedly nás zcela neomylně třebáňské holky Rozárka, Amálka a Loty. Přehoupli jsme se přes kopec, slunce sálalo, a tak jsme se rozhodli pro koupačku na oblíbené mělké plážce „U ledňáčka“ v Berounce. Děti si ve vodě užily spoustu legrace a nasbíraly do nových penálků nejrůznější poklady z řeky. Někdo si na břehu ozdobil malou vlajku, ostatní si látkový trojúhelníček pomalují zítra. Pěšinkou při břehu a dál po asfaltce kolem moruše jsme zdárně doputovali k řevnickému nádraží. Krásný letní den to byl – těšíme se na zítřejší finále! 🙂

Středa 21.7.

  • Škola

Dnes jsme měli konečně po dvou dnech v zázemí čas vyrazit do lesa. Za pondělí a úterý si všechny děti zvládly ušít povlak či batoh, které jsou připraveny na páteční tisk v sítotiskové dílně. 

Po ranním společném  rozcvičení jsme se vydali na místo námi nazvané „Palouček“ pro inspiraci ke tvoření. Cestou jsme sbírali různé zajímavé přírodniny, vymáchali se v potoce, ochutnali začínajících malin a pusy měli fialové od borůvek. 
Zahráli jsme si opět pár her a spustili se zpět na obědovou jáhlovou kaši.
Pak už byl nejvyšší čas začít pracovat na podkladech pro sítotisková síta. Vznikla parádní dílka a já se už moc těším na finální výsledek, těšte se také, je na co 🙂 Petra
  • Školka
Kluci se pěkně zčerstva pustili do sekání trávy s Milanem. Jezdili neúnavně sekačkou sem tam mezi jurtami, maringotkou a týpkem, až měli nohy i ruce zelené. Mezitím už další skupinka vyvazovala plátěné penálky provázkem z juty. Aby se na penálu vytvořil pěkný vzorek, bylo potřeba ho pevně omotat a úvaz zakončit uzlem. Starší děti to zvládaly samy, mladším jsme s motáním trochu pomohli. Penálky jsme také opatřili látkovou jmenovkou. Kdo měl hotovo, kreslil fixami obrázek, který sítotiskovou technikou přeneseme (pod vedením Dity a Hynka) v příštích dvou dnech na batůžek. Po výtvarných aktivitách jsme se vypravili do lesa. Hledali jsme maliny, jahody a houby, učili jsme se sbírat jen to, co skutečně známe a chceme sníst nebo jinak využít. Několikrát jsme si udělali zastávku u krásně obsypaných trsů borůvek. Na jednom takovém místě našel Tom ocasní pero datla. Přelezli jsme statečně hlubokou a nepřístupnou rokli a zdolali při tom náročné stoupání, abychom se zase napojili na Fabiánovu stezku. Po sladkém obědě a melounu jsme rozmotali obarvené penálky a dobře je vymáchali v octové vodě. Zbyl čas i na nějaké výtvarné dodělávky, doladění trávníku a hlavně spoustu hraní. Den uběhl poklidně a počasí nemohlo být příjemnější. Lucka

Pondělí – 19.7.

  • Škola

Sešli jsme se v dobrém rozmaru, natěšení na společnou práci.

Děti se sice vzájemně všechny neznaly, ale i díky několika hrám, byla nálada velmi veselá a skupinka na sebe dobře naladěná.
Rozhodli jsme se rozdělit na dvě party, kvůli hladkému střídání u šicího stroje. Jedná parta tedy začala dopoledne v malé jurtě měřit, stříhat, špendlit, žehlit a šít na naší Veritasce. A odpoledne se vystřídala se skupinou od Hynka.
Práce šla dětem skvělé od ruky. Povlaky na polštáře jsou tedy hotové a batohy jdou do finále. Petra
 
  • Školka
Naše parta nadějných výtvarníků se sešla v plném počtu a v dobré náladě. Snad všichni bez výjimky se těšili na hrátky s vodou a pískem. V hezky zarostlé ZeMské zahradě bylo také co objevovat. Prohlíželi jsme si neobvyklé květy a ozobávali trsy červeného a černého rybízu. Pepana s Vincíkem napadlo nasbírat rybíz do krabičky, postupně se k nim přidávali další pilní sběrači.

Po ranním kroužku byl čas pustit se do tvoření. Vystříhli jsme si z pěnovky jednoduché razítko, abychom na textilu mohli dle libosti opakovat motiv šupinky, zubu a tak podobně. Někoho víc lákalo malování sytou barvou a chopil se štětce. Vzniklo myslím moc podařené rybí hejnko. Příště těm našim placatým skalárám naplníme břicha a zašijeme jim ocasní ploutve. Už pro ně chystejte rybí pelíšky! Lucka

Napsat komentář

MENU