Škola středy říjen, listopad, prosinec 2018
Středa 5.12.
Dnes jsme se vydali do Zdib, kde sidli Petrova kamenotiskařská dílna. Cestou jsme se dohodli, že jelikož budeme vytvařet společné dilo, kde bude kazdy mit svůj prostor k tvorbě, bude fajn, když tam nebudeme kreslit něco co by těm ostatnim se nelíbilo mít pověšené u sebe doma- tedy kluci omezí kulomety a holky zas srdíčka..
ve vlaku s kytarou hrajeme spanělskou koledu a učime se slova, metro a bus a park, kde jsme minule sbírali kaštany a za ním koně a dvůr, v něm dílna. svačíme a posloucháme Petrův návrh, jak by letošní litoška mohla vypadat. Kazdy bude mit prostor pro jednu ozdobu na vanocnim stromku libovolneho tvaru. Strom se shodujeme ze bude jehličnan. Po malych skupinkách po ctyřech chodime do dílny malovat specialní tužkou na kámen. Sluničko nam svíti, tak zbytek venku – ucime se koledu tentokrat i s harmonikou, někdo aktivně zblizka, někdo pasivně z povzdálí z hromady kamenů, kde vzniká z kvadrů domeček a jeden další opodál, větve maly stromku jsou take vhodnym utocištěm. Par kluků a mně zaujalo broušeni kamene, tak na něj stojíme frontu a strídáme se v převalováni kamrne přes kamen s namočeným brusným práškem, a obdivujeme vzniklý velejemný píseček, který padá dolů.
V jednu chvili se zvenku ozve pláč- kluci po sobě hází šiskama – bitva je fajn, ale běda když se do ni připlete někdo, kdo nehraje- občerstvime se pravidlo, kde začíná pláč konči hra. a bojovnici si urcuji prostir pro bitvu. Zaroveň někdo boří holka. domeček u zdi někdo je bráni a přitom někoho jiného strčí ten mu to oplácí az je to mela a tak svolavame kruh, kde se k tomu vracíme, povidame si o mstě a extremni mstě krevní, vypravim dětem, jak to může vypadat někde v Albánii nebo na Sicilii, kde donedavna krevni msta byla běžná a končilo to mnohdy vypleněnim celých vesnic. Snazime se hledat jinou cestu – násili zastavit, omluvit se, vyjasnit si hranice.
Na dvorku zastavi dodavka s naším obědem, naštěsti jsme nakonec dali dohromady i potřebný počet příborů a slunce nám přeje, tak hodujeme na paletách venku.
A jdeme pozorovat, jak Petr naše obrazk zakryvá arabskou gumou, aby je ochranil od dalších vrstev kresby. Kazdy pak nakreslí pár větviček stromu, Petr řeže papíry na obrovskem 100 let starém stroji, rozhodujeme se pro modrou barvu a začíná vlastní tisk, kdy je potřeba držet se v bezpečné vzdálenosti od mašiny. A obrazek z kamene se ocitá na papíru.
kdyz se toho poněkolikát nabažíme, necháme Petra s Igorem v dilně a jdem si zas ven číst o obrancích lidských práv – těch, kterým jsme loni pomohli na svobodu a o těch, pro koho budeme dopisy psát v ramci Maratonu s Amnesty International letos- a to pristi středu. A pak po poradě, kdy všichni slíbili, že mi budou cestou zpátky pomáhat, jsme se usnesli, že Igor zůstane s Petrem dýl, pomoct mu vytisknout druhou barvu a pojedeme zpatky sami. A slib všichni dodrželi, cesta zpět proběhla v klidu.
A naše výtvory jsou vskutku luxusní, brzy dostanete do rukou 🙂
Zapsala Káča i za Igora a Petra
Středa 12.12.
Dnes nás čekalo hned po ranu spousta ukolů. Na nadrazi jsme si zopakovali priběhy Ateny z Iranu, která usiluje o zrušeni trestu smrti a je za to na 7 let ve vězení, Nonhle z Jihoafrické republiky, která bojuje za zachováni uzemi sveho lidu s důlnimi spolecnostmi, které zde chtěji těžit titan, Brazilky Marielle, radni Rio de Janeira, kterou za podporu znevyhodněných obyvatel slumů v Riu zastrelil na něcí tajny rozkaz příslušník policie. a dalšich. Povidali jsme si o tom, co je svoboda slova a jak v zemích, kde je totalita, je lidem upirano pravo vyjadrit svůj názor a jak velká je odvaha těch kdo přes hrozbu pronasledování si stoupnou na stranu pravdy a za práva menšin.
A jak každa kapka podpory, kterou my můžeme přispět, kdyz spojime sily, stane se mořem, a ta vlna může při est velkou změnu.
Na náměstí nás čeká stánek, rozdělujeme se do týmů na nakup lepenky- abychom stanek oblepili plakatky AI , papiry na psani dopisů, svíčky. Někdo obchazi kolemjdouci s plakatky a zve je k učasti – prislibi to i policajt, ktery na prechodu hlidá neb pomalu se naměsti začiná zaplnovat – pricházi děti z mistni zakladky některi v kostýmech – chysta se zpivani koled pod rozsvicenym stromem. Beri, Tammik, Mia a Maruška jdou se mnou zpivat, ostatni zůstávaji na stánku. Po zpivani zveme lidi k nám půjčeným mikrofonem. Opravdu se jich dost zastaví a podpori svym podpisem ci prispěvkem na znamku. Paní radní, ktera nám stanek zaridila (Alice Čermaková, ta ke které jsme kdysi chodívali do bazénu), je prvni z nich. Objevují se další znamé tváře. Děti po těch co nestihli dopisuji adresy na obálky, pokladnicka se naplňuje az máme vybráno skoro tisicovku a štůsek pripravených dopisů uspokojivě roste.
je zima a naměstí se pomalu vyprazdñuje, tak končíme a dětem kupodivu připadá, ze to letos bylo nějake krátké 🙂 s jednou skupinkou jdeme na postu, mají predlouhou poledni pauzu, tak znamky ne, ale ulovime ještě několik podpisů a prispěvků a dohanime ostatní v jurtě na zaslouženou svačinku.
Po pauze se vracime ke spanělske koledě klukům to ale moc nejede radái by něco akčnějšiho – vytahují jakýsi hit dame tu cosita, tak si s tim chvili hrajeme, diky čemuž se zvedne nálada ke spolupráci na vystoupení a můžeme se vrátit ke koledě Tan tan ( viz whatsapp Španělština) a je pomalu čas na oběd.
Po obědové pauze se vracíme k dopisům. Každý píše univerzalnim obrazkovym jazykem podpůrne zprávy obrankyni prav sveho vyběru. Došly nam obalky, tak je sami vyrabime a pišeme adresy, ucime se, do kterého rohu adresu napsat, aby to bylo strojově čitelné a dopis došel rychleji.
mnoho dětí si vzalo dopisy k podepsáni i domů pro rodiče. Prosím poslete je podepsane v obalcd zpět do skoly nebo odeslete sami jen dejte vědět, kolik dopisů jste poslali.Taky můžete prispět na znamku – poslat ve stredu – jedna stojí 55 kč.
Jsem moc rada, jak velky ohlas mezi dětmi letos tato akce měla, zajiste i diky zpětnw vazbě, komu vsemu jsme pomohli loni – jsou to silne realne přiběhy opravsovych lidí a děti vidí, ze jejich snaha dáva smysl.
Děkujeme
Zapsala Káča i za Igora a Báru
Středa 14.11.
Dnes jsme procvičovali španělštinu v kruhu na nádraží. Opakování slovíček a slovních frází.
Ve velké jurtě svačina a potom už keramika, kterou si všechny děti samy zvolily. V návaznosti na učení o prehistorickém období i v návaznosti na naše poslední zkušennosti s hlínou jsme si vyrobili každý svou misku technikou, kdy vrstvíme hlíněné tenké válečky na kruhový základ. Někteří (Maruška, Mia) si vytvořili misku se základem ve tvaru srdce.
Pak byl fotbal. Nejlepší učení o sobě a sociálních interakcích ve spojení s tréninkem těla v naší škole.
Po obědě děti pracovaly s pracovními listy, kdy si do sešitu obkreslily lidskou postavu, roztříhaly španělská slovíčka s názvy jednotlivých částí těla a příště je budeme překládat a přiřazovat.
Zapsal Igor
Středa 7.11.
Dnešní den byl ve znamení pravěkých kořenů, výroby masti z korene kostivalu a ošetřovatelství.
Během španělskeho začátku jsme procvičili krom známých pisniček na časti těla a živly, take barvy
Rojo- cerven
Azul – modrá
Verde- zelená
Amaraillo – zlutá
Blanco – bilá
Negro -černá
Gris- šedá
Sonrosado – růžová
Tengo – no tengo mám- nemám
Tienes? Máš?
Po svačině na jurtě jsme si vzali rýpatka, struhadla a kartáčky a vydali je se do pravěku a na kostival. Vytvořili jsme si stanoviště, kde část party s Igorem rozdělala oheň a přitom si ukazovali, jaké geometrické tvary jsou v přírodě a jaké ve světě lidí, Nathan sám si dal cestu odvahy ke studánce a zbytek převažně holčičí plus Zoro a Tammík se vydal na kostival. Našli jsme ho u cesty, nohama jsem se spojili s jeho kořeny, pozádali ho o povolení a nadloubali jsme slušne mnozstvi jeho léčivého kořene. Jako poděkování jsme mu pak zazpívali a postarali se, aby mohl růst dál.
Mezitim se v lavoru u ohně trochu ohřála voda a tak je mohli omyvat, drhnout a strouhat dle libosti. Děkujeme všem, kdo poslali nástroje a nařadí, bylo všeho dost a krasně jsme se prostřidali. Do roho jsme nosili a rezali drevo na oheň a Tonda řizl Zora pilkou při nešťastnem předávání si nástroje. Zoro to zvladl statečně ošetřili jsme šicima bylinkama s kostivalem a obvazem, tak snad to zabralo!
Do oběda jsme stihli kostival zalít olejem a nechali jsme ho odstát a vrátili se na chvili do civilizace našeho zázemí na skvělý květákovy oběd z mnoha odrůd květáku- potomku to vikve. Katka s nami sdilela priběh původních mnoha druhů zeleniny, ktere se v minulem stoleti zredukovaly na pár zástupců a co to znamená pro biodiverzitu a jak se k ni vrátit.
Po obědě odešla konska parta, byl fotbal s Igorem a pak jsme se vratili dodělat mastičku – obnovili jsme oheň a varili ve vodni lázni a Nathan a Nikolas vyrobili vařečky na michání, Beri, Mia a Tonda a Tammík rozloupali vosk, te je zahřáli a pak jsme to slili dohromady a precedili pres platno a rozlévali do lahviček s nalepkou ZeMě. Současně probihaly i pravěké souboje s tyčí.
Ale běda, bylo toho jem taktak, ze jsme z prvnich nádobek musrli zas odlivat, ale nakonec zbylo na vsechny, i ty co byli na koních. Zbytek zceděné hmoty si vzala Beatka pro tatu a kostivalem upatlanou plínu mi Mia navázala na bolavé zapěstí, Nathanovi jsme zbytkem z rendliku namazali namožené podpaží a byl čas jít jenže Jura s Tondou se chytli v křížku z nepochopeného utoku, který nebyl záměrem a Jurův batoh letěl do prikopu a Tonda ležel pod Jurovou vahou na zemi a tak jsme ještě tohle uvedli na pravou míru,kluci si vyřikali, vysvětlili, ošetřili a pak uz alou na vlak.
Zapsala Káča
Středa 21.11.
Káča a Bára
Spanělština – chvilku na nadraží
Na velkém hřišti 3 tymy a opičí dráhy – na cas – kazdy soutěží se sebou samým – snazi se prekonat sam sebe a zaroven vsichni v tymu podporují.
a dale v jurtě jsme si dodělali panáčka s nalepenymi nazvy částí těla
Nová slovička:
Pel0 – vlasy
Frente- čelo
Cachetes – tváře
Menton – brada
Cuello – krk
Pecho – hrudnik
Brazo – paže
Pierna – noha
Pié – noha od kotniku dolu
Mezitím některí kluci s Bárou fotbalový trénink
Odpoledne intu hra plynuti vody – ucime se jednak plynout, jednak se vyhybat, jednak strategicky planovat cestu a v neposledni řadě být v pravdivosti 🙂
Zapsala Káča
Středa 28.11.
Káča, Igor, Honza B.
Celá parta se dnes potkala az v zazemí. S naši skupinkou jsme si dali krásnou prochazku jinovatkou obilenou prirodou zalitou sluncem kolem potoka a lesem. Zastavili jsme se u pamatničku rodiny Bolových, kteří byli deportováni do koncentračního tábora..
V jurtě po svaxině spanělstina – začali jsme nacvičovat formu na besidku a zopakovali si časti těla a pohybova slovesa – hra Pepita dice (ve stylu Simon says) pridali jsme si nova slovička
Gris- šedý
Maron – hnědý
Pantalon(es)- kalhoty
Chaqueta – bunda, mikina
Po pauze jsme začali vyrábět adventni věnec, na nějž vsechny suroviny jsme sehnali cestou v lese, aby nam mohl zitra andel zapálit prvni svičku.
A zaroven jsme se dozvěděli jak pred 8 tisici lety přešli nasi předkové na zemědělství a to jim uplně změnilo zivot – usadili se a zacali vyrabět různe nastroje na obdelavani hliny – kdo chtěl, sel si pro kamen či dřevo na nějaky takovy nastroj do lesa.
Po obědě prisla Blanka a zkoušeli jsme jedna prevazně holcicí skupinka pisničky na adventní zahrádku, Panenka Maria po světě chodila i dvouhlasně.
Kluci s Igorem nad strankami komiksu se dostali k obdobi nastupu fasismu v Německu a druhe světove valky.
Den nám uběhl tak hezky samovolně, bylo to fajn.
Diky Honzovi za posilu!
Zapsala Káča
Středeční škola 31.10. 2018
Dneska bylo oblačno, ale i tak jsme Slunce pozdravili, protože i pres mraky nám dava své světlo. Španělština byla dneska kratší protože jsme měli spoustu práce s přípravou dušiček neboli po mexicku Día de los muertos.
V kolečku jsme si pověděli, jak se zavoj mezi našimi světy v těchto dnes ztenčuje a poslali jsme po šalvějovém kouři našim předkům poděkováni a pozdrav.
Potom jsme se rozdělili na 3 skupinky a v každé rozmíchali a uhnětli těsto s kváskem na chlebíčky na dušičkovou slavnost. Kazdy si pak svůj kousek ztvárnil libovolně- někdo jen bochánek, někdo spiralu, trojspirálu, nebo klíč, iniciálu či sekyrku. Honem jsme pak uklidili všechno nádobí a zbytky mouky, protože nás čekalo kino, ve které jsme naši jurtu proměnili. Dívali jsme se na poutavý animovaný film Koko, který sice uz některí viděli, ale oči všech napjatě sledovaly dobrodružství malého Rivieryv zásvětní říši. Jen pro Rozarku to bylo moc strašidelné a tak s ni Bára venku dělala spanělštinu, Beri s Tammíkem to přečkali v klidu u mně na klíně.
Jenže ouha. Prihlásil se čas. Dopoledne se nam spousta věci protahla kvůli několika sprymařům, asi to bylo tim, ze byl prvni den po prazdninách – nu a ted ti, kdo chodí a koně už měli jít. Rozhodli sme se, ze vyjimečně mohou obědvat v jurtě a na film se dodivali o konce. Nastěstí pak konskou partu vzal Kieran, tatinek Zora tak to stihli.
Oběd byl pro změnu v upominku na naseho prvniho pana prezidenta – švestkove kbedliky s mákem a tvarohem 🙂
Po obědě jsme se ale v kruhu vrátili k udalostem dnešního dne a k tomu, že není nejlepší přitahovat na sebe šaškovaním pozornost někoho dalšiho, kdyz mě zrovna nebaví, o čem si povidáme. Ruší to vsechny ty, kdo poslouchají, nebo se zapojují, a taky průvodce a navic tim všichni ztrácíme čas, který pak chybí jinde. Dohodli jsme se, ze kdyz mě něco nebaví, můžu jit straniu za průvodcem, aniz bych ostatni rušil, a s nim se dohodnu na alternativě.
Naštěstí ještě zbyla chvíle na to povidat si o našich předcich a rodinách. Ty, kteří uz nejsou mezi námi živými jsme si dali doprostřed kruhu a pozdravili je. Děkujeme za poslané fotky!
Uklidili jsme ještě posledni stopy po pečení avydali se k nádraží, kde jsme ukončili kolečkem.
Zapsala Káča
Středeční škola 24.10. 2018
Rano jsme si zopakovali novou spanělskou ranni píseň.
Inspirovali je se anglickym dnem a zvolili jsme guías de frente- predni průvodce a guías de atrás – zadni průvodce
V pohybove spanělstině jsme přidali
Brazos – codos- manos (paze, lokty, ruce)
Piernas- rodillas- pies (nohy,kolena, nohy- chodidla)
Arriba, abajo. Derecha, izquierda(pravá, levá), al frente, atrás(dopředu, dozadu)
Caminar- chodit, caminamos- chodime
Correr – běhat, corremos
Saltar- skákat, saltamos
po pauze jsme v kolečku řešili kamarádství a co je to držet pospolu a jaké to je, kdyz člověk zůstane sám
A pustili jsme se zas jako každé 3 týdny do keramiky. Tentokrat jsme vyráběli pravěkou bohyni nebo bůžka a nebo zvíře a nebo pravěkou nádobu. Pověděli jsme si o tom, jak keramika je krom kostí to jediné, co po starých prehistorických kulturách zbylo a proč si s oblibou vyráběli bohyni plodnosti a ztvárňovali zvířata, která lovili a k čemu používali nádoby.
Po obědě v japonském stylu a vydatné pauze byl odpoledni program….
Nakonec na nádraží jsme ukončili klasickým koleckem a písní.
Zapsala Káča
Středeční škola 17.10.
Dnes se nás sešlo nějak málo tak jsme napřed počitali, kdo tu není a kde kdo je. Pozdravili jsme den novou mexickou písničkou
Buenos días luz del día
Buenos días padre sol
En esta linda mañana
Yo te canto con amor
a zahráli si chviličku se spanělskými barvami
Rojo
Azul
Amarillo
Verde
Turquesa
A vypravili jsme se arriva udělat pravěký kruh.
Ten byl dnes v lese na mechu. Začali jsme španělskou rozcvičkou a už známými pisničkami a tu novou jsme doplnili pravěkými zvuky a nastroji. K tomu jsme si sedli a každý zkusil vymyslet nějaký pravěký zvuk a ostatni s ním. Spoustu zajimaveho se objevilo – hrani nohama a siškama a kamínky a pak jsme to zakomponovali do Buenos días a vydali se lovit mamuty z krabiček na sluničko do zázemí.
Po pauzičce jsme se rozdělili do skupinek jednoho pravěkého kmene, vstoupili jsme do lesa a ztratili náš soudobý jazyk a dalši vymozenosti a měli jsme za úkol postavit si obydlí, připravit ohniště a rozdělat oheň a zapsat si španělská slovíčka z pravěku.
Všichni přiložili ruku k dilu a vše se nám podařilo – primitivni obydli stojí se strechou ze slámy – stavitelé obydlí nosili, řezali, skládali větve a opirali je o rostouci stromy, ohnivci sháněli kameny na ohniště a dřevo na podpal, vědci zapisovali slovíčka a všichni pak společnými silami v řetězu podávali slámu na střechu. Do domečku se nakonec vešlo asi 12 dětí. Na závěr dopoledne jsme zkoušeli pravěké techniky zapalování ohně, nakonec jsme vděčně použili krabičku z budoucnosti a i tak nám to dalo zabrat – ale vydatně jsme ohni zpívali, a foukali, tak se nakonec rozhořel. Mezi skupinkami jsme pak sdileli, co se kdo naučil.
- Po obědě jsme se k ohni vrátili, znovu ho zapalili a přistoupili k volbám na parlament – tri kandidáti Vojta, Nat a Vládík usilovali o hlasy soukmenovců, aby se mohli ujmout vedení velkého parlamentu. Každý sdělil svou predstavu, jak to povedou a proč všichni se kandidatů zeptali na to co pro ně bylo důležité. Pak jsme přistoupili k volbě. Pro nás vsechny bylo těžke vybrat 2 z 3! Bylo to těsné a nakonec nejvic prvnich hlasů ziskal Nathan. Sice nebyli pritomni zdaleka vsichni, ale nenapadlo nas, jak to prenest na dalsi děti, ktere tu nebyly a tak jsme prohlásili volby za hotové a uz jsme museli jít na vlak.
Na nadrazi jsme se rozloučili v kroužku za ruce a ještě jsme vam nahrali nase spanělske pisničky, abyste se mohli přidat 🙂
