Zápis z velkého parlamentu 24.11.2017

Zápis z Velkého parlamentu 24. 11. 2017

účast – děti: Oskar, Vládík, Hugo, Noe, Berenika, Tim, Jura, Ota, Vojta, Matěj, Mia, Anežka,
Nicolas, Tigra, Beatka, Maruška, Tonda
rodiče: Bára Č., Míla Ž., Katy Š., Petra K., Lenka V., Jana Ř., Gábina, Alice, Hanka Č.,
(Radek?) Švec
průvodkyně a průvodci: Eliška, Michal, Honza, Petra Brand., Míša, Kamila, Igor, Agatha,
Káča, Petr
Na začátku odsouhlaseno, že se bude mluvit popořadě a ne hned reagovat, mluví jen ten, kdo
má mluvicí hůlku. — zpětně hodnoceno jako úspěšný model, na druhou stranu některé body se
tím nestihnou dořešit (namítal to například Ota)
Vojta: chtěl by nosit do školy sladkosti – hlasování: 13 dětí pro, přehlasováno rodiči a
průvodci
Otakar: zákaz nošení kopaček – bolí to – velký souhlas všech
Jura: chce koupit sítě na nové branky – velký souhlas
Petra: přeje si informace o exkurzích 14 dní dopředu, aby mohla poupravit svůj
harmonogram
Hugo: branky fajn, ale už by chtěl stavět domeček – souhlas
Míla: přeje si být zařazen do mailing listu + mohl by mít oběd dva chody, být větší?
Bára Č.: zlepšení plánování exkurzí
Eliška: moc se jí líbí úterky, inspiruje ji to, připadá jí, že se děti těší
Tonda: přeje si, aby se mu říkalo Tonda ne Toník! – velký souhlas všech
Petr: chce koupit vzducholoď – Honza Bružeňák navrhuje, aby se jmenovala Zeměvzduch
Káča: moc se jí líbí, že si děti vymyslely vlastní divadlo
Agatha: baví jí čtvrtky, pokusy, „míchání“, děti to také baví (skandováno „pokusy do pusy“ –
soukromá poznámka Báry Č.: třeba sby se tak dalo vyhovět přání dětí, které chtějí sladkosti, a
mohlo by se něco péct či dělat raw dobroty?)
Kamila: jestli děti chtějí domeček, tak musejí začít pracovat!
Igor: souhlasí s Kamilou a děkuje; opět vyjadřuje politování nad tím, že je ve škole pouze
jednou za dva týdny a pokaždé tak znovu navazuje kontakt
Tigra: přeje si, aby kluci nemluvili sprostě – velký souhlas průvodců, rodičů
Gábina: je spokojená, souhlasí s Tigrou a sprostými slovy; je ráda, že děvčata mají možnost
vyrábět něco „holčičího“ a sice šijí sukně
Míša: je ráda, že do takovéto školy Mia chodí; baví ji čtvrtky, inspirují ji, vymýšlí různé
nápady, aby to mělo přesah; velice jí vadí, že děti nerespektují základní pravidla např.:
nepřezouvají se, chodí přes město –  jedna se  predevsim o presuny pres mesto ( prechody a jine nebezpecne useky) a nekolika kluku nekonecne courani. – Míša se cítí vysílená z opakování a napomínání.
Konečně, Míša má pocit, že jsou rodiče nevděční, když dovede děti po celém
dni/exkurzi/výletu v pořádku zpět a rodiče si na něco stěžují.
Nicolas: baví ho čtvrtky
Petra Brandalíková: je těžké po víkendu děti soustředit, skupina na AJ je rozmanitá, část to
bojkotuje, část chce pracovat. Často si pak děti na konci dne stěžují, že bylo AJ málo! ale
jinak je spokojená (soukromý dojem Báry Č.: Petra vypadá více v klidu a v plynutí než
v loňském roce, je tam cítit menší tlak na formu a výsledek, byť ji mrzí, že se toho neudělá
tolik a tak, jak by si přála)
Jana Ř.: přeje si upřesnit místa srazů po exkurzích a upozorňuje, že má nové tel. číslo, ať jej
dostanou všichni průvodci

Mia: také se jí nelíbí sprosťárny od kluků
Lenka: Otovi se líbí pátky – vyrábění konkrétních věcí, oběma klukům se líbí čtvrtky; stěžuje
si, že Míša Višňa nemá pro Otu náročnější úkoly v matematice, činnost odpovídající jeho
úrovni a Ota ani nebyl vyzván, aby pracoval ve svém sešitě. Také čeština by mohla být
náročnější. Ptá se, proč není realizován nápad s cestou kolem světa? — souhlas dětí. Lenka
ovšem připomíná, že pokud by byl, tak ať to není historické.
Matěj: nelíbí se mu, že ho kluci přemlouvají, aby šel hrát fotbal
Otakar: ohrazuje se, že kluci sice mluví sprostě, ale holky je otravují
Honza: nebaví ho někoho do něčeho nutit, přál by si, aby děti přicházely s vlastními tématy;
má rád divadlo, kluci to navrhli a bavilo je to — velký souhlas dětí
Michal: líbí se mu fotbal, údajně několik kluků má fakt velký talent; líbí se mu, že hudebka
v pondělky je spontánní, všechny to baví, děti vytvářejí text k písni/ím; domníval se, že
sprostá slova jsou za tresty (kliky, dřepy nebo běhání) a připadá mu to v pořádku, současně
souhlasí s tím, že sprostá slova do školy nepatří
Hugo: také ho nebaví, když ho někdo nutí; stěžuje si, že je v úterý krátká přestávka, že si
nestihnou pohrát
Bára: děkuje a je spokojená se školou, Hugo je také spokojený. Velice moc se jí líbila
dušičková slavnost. Zdůrazňuje, že prosbou o zlepšení plánování exkurzí nevyjadřuje nevděk,
ale že si přeje, aby plánovaní bylo efektivnější a tímpádem ku prospěchu průvodcům, rodičům
i dětem. Kupř. kdyby se vědělo o komplikacích s realizací exkurze dříve 23. 11. dříve, tak se
byl býval mohl nabídnout nějaký rodič, že s dětmi a Honzou v Praze zůstane, než dorazí
Káča, navrátivší se z Francie v tu noc. Báře a některým jiným rodičům také nevyhovuje, že
exkurze často začínají pozdě a končí brzy. Navrhuje, aby se vytvořil seznam kontaktů na
rodiče a mohlo docházet k výpomoci mezi nimi, když jim nevyhovuje doba
odvádění/vyzvedávání dětí — – okamžité hlasování: všichni rodiče souhlasí se sdílením
kontaktů. Míša slibuje, že ještě zjistí stanovisko nepřítomných rodičů.
Eliška: přestávka mezi prvním a druhým blokem v úterky ji připadá dost dlouhá, má 45
minut. Děti jsou pomalé, pomalu se rozcházejí, svačí, apod.
V češtině dělají dějiny písma v rámci tématu Naši předkové, děti to baví. Budou cestovat
s písmeny v rámci Cesty kolem světa.
Petr: líbí se mu zapojení rodičů, děti poznají i rodiče. Na exkurzích mají děti možnost nacítit i
to prostředí, ne jen získat vědomosti
Káča: souhlasí s Honzou, nerada někoho nutí, vítá nápady dětí, svými projekty. Baví ji
představa Cesty kolem domů, vysvětluje, proč se nápad nerealizoval v plné míře, ráda to bude
dělat, děti mohou přicházet s nápady
Agatha: má dojem, že přestávky nejsou uvědomělé, děti nevnímají, že je přestávka, a proto ji
nevyužívají dostatečně a připadá jim krátká
Kamila: aby děti byly víc aktivní, přinášely nápady
Anežka: líbí se jí AJ
Igor: dětem nestačí mít možnost výběru, ale potřebují vědět, k čemu jim to bude. Děti nebaví
dělat dlouhé činnosti, u nichž je výsledek vidět až později. Stává se, že se děti rozutečou a
nepodílejí se na vyrábění, protože nemůže všem asistovat anebo není dost nářadí – řešení: víc
nářadí, ještě nějaký rodič k ruce? Igor zatím neví.
Radek Švec: je to výzva respektovat divokost a současně být autoritativní
Gábina: líbí se jí nápad komunikace mezi průvodci a rodiči mimo schůze. Líbí se jí úterky –
psaní a čeština
Nicolas: líbilo se mu v tiskárně, ty obrazy, co tam byly
Míša: líbí se jí, že výrobky dětí jsou autentické, že je dělají samy
Petra Bran.:i nepovedenost se počítá, je to nácvik a příště to bude lepší

Jana: chce hlasovat o trestech za sprostá slova, nesouhlasí s nimi, myslí si, že nejsou účinná a
nemají smysl
Petr reaguje: sprostá slova jsou nerespektující, je to nepříjemné poslouchat je pořád dokola
Lenka: přála by si, aby si děti myly ruce před odchodem ze zázemí
Hugo: připadá mu jako nesmysl(?), aby se psaly školní noviny, protože kdo by je psal?
Matěj: chce koupit hodiny, aby děti věděly, kolik mají času. Líbí se mu, když se dětí rozdělí
do dvou skupin a jedna pracuje a druhá jde ven a pak se vymění.
Káča navrhuje kruhový systém komunikace – rodiče nesouhlasí, moc složitý a neuplatnitelný
kvůli tomu, že děti chodí v různé dny. Řešení rychlejší a efektivnější komunikace mezi rodiči
a průvodci se bude dále hledat.
Všem děkujeme za plodnou účast!

zapsala Bára Čapinská