Lovci záhad informují…9.-11.2017

Další z krátkých týdnů ve znamení květin a výletu na SAFARI za námi. Počasí nám přálo a tak všude vládla pohoda. Inu však už je květen a rytmus školního roku se proměňuje. Děti expandují z jurty nezadržitelně ven a výuka za nimi. Však čtěte…:-)

Úterý – Terka a Honza

V úterý jsme opět zaměřili pozornost směrem k rostlinám, tentokrát především na jejich květy a listy a jejich různé tvary, ve kterých se promítá geometrie a symetrie – dva nové pojmy, jež byly zmíněny, v nichž se skrývá slovo metr, a tedy souvisejí s měřením, poměry, směry …Pozorovali jsme cestou do zázemí i později na vzorcích, které jsme s Terkou vzali s sebou.
Vrátili jsme se též k dělení rostlin na byliny a dřeviny, s tím, že ne všechny byliny jsou malé (banánovník) a ne všechny dřeviny velké (borůvka) a že slovo byliny známe především v souvislosti s léčením a kuchyní a ne tolik jako označení rostlin, které nedřevnatí a že tedy mnohé dřeviny, patří mezi léčivé byliny 🙂
Chvíli jsme také navázali na práci na vyvýšených, z proutí pletených záhonech, které jsme se věnovali předchozí úterý. Potom jsme také vyprostili ze sítě na fotbalovém hřišti mrtvou sojku, její tělo dali ohlodat mravencům a krásně barevným křídly ozdobili jurtu. Odpoledne jsme se potom věnovali výtvarnému zpracování tématu květin, především formou květinových origami, které připravila Terka a při tom skládání došlo i na nové prototypy vlašovek.        Honza

Středa a čtvrtek – Katka a Tom

Výlet na Safari – moc děkujeme všem účastníkům zájezdu za velmi podařený výlet!
S velkou bagáží jsme se vydali napřed regiojetem a pak rychlíkem do Dvora Králové. Nálada byla výborná, až na to, že na začátku Nkolka trochu smutnila, že Tomova neteř Lada nakonec nejela s námi kvůli spále, která ji propukla den předtím. Ve vlaku jsme měli full servis i s vodou a moštem zdarma 🙂
Ve Dvoře Kárlové už na nás čekal malý místní autobus, který jsme téměř celý obsadili a hodná paní řidička nám ukázala zbytek cesty do ZOO a safari. Byl to necelý kilometr, se stany jsme se střídali a v klidu jsme dorazili do kempu, kde jsme rozbili své stanoviště. Uspořádání kdo s kým ve stanu měl někdo jasný už od začátku a jinde se postupně přelévalo ažse nakonec ustálilo až těsně před spaním 🙂
Vrátili jsme se k pokladně, kde na nás čekala paní lektorka, která nás s výkladem provedla různými zvířecími světy: u lidoopů jsme viděli skupinku šesti šimpanzů a samotářského goriláka a dozvěděli jsem se leccos i o lidoopech bonobo. Gepardy jsme zastihli v pelechu, dvě sestry, které pak ladně vstaly jako by měly nacvičenou choreografii o odešly poté co jsme měli možnost pořádně si je prohlédnout a diskutovat o tom, jaká že je nejvyšší rychlost, kterou jsou schopni běžet – někdo tvrdil že 100, někdo že 120 a někdo 110 – zdroje informací se různily.
PObyli jsme i u slonů a dozvěděli sjem se třeba, že rodí mláĎata, která váží 100 Kg a že jsou schopni soucitu ke svým soukmenovcům mimo jiné i proto, že mají obří sloní srdce, a šli jsme i k žirafám, jichž tu v zajetí žije nejpočetnější stádo a úspěšně je potom vracejí do divoké přírody v afrických rezervacích. Pobyli jsme u zeber a viděli jich celkem asi tři druhy a nosorožci -těm prý pan ředitel preventivně opiloval jejich chloubu – rohy, aby snad se o to nepokusil nějaký pytlák, neb nosoroží rohy mají na černém trhu cenu větší než zlato.
Po rozchodu jsme již notně vyhládlí naběhli do místní restaurace a měli jsme na výběr z ovocných knedlíků a kuřecího řízku, a bylo to půl napůl. Nakonec jsme si ještě přiobjednali knedlíky se svíčkovou omáčkou jako druhý chod, protože dětské porce nám nestačily.
ROzdělili jsem se po pauze na hřišti do čtyř skupinek a každá dostala za úkol vybádat co nejvíc informací o několika zvířatech, tkerá jsme předtím společně navštívili. Potom část dětí se vrátila do kempu a s druhou jsme ještě pobyli v africké vesničce, na kterou předtím nebyl čas.
V zázemí kempu, který byl vskutku luxusní a byly odtud vidět ne sice gepardi ale žirafy a antilopy, jsme si začali vyplňovat pracovní listy – o slonech, než se nám uvolní venkovní krytá vířivka. S velkým jásotem jsme do ní pak skočili a nechali se ubublávat pěnou a potápěli jsme se i zazpívali jsme babičce LUně nad naší hlavou. Otužilí jedinci čas od času vystřídali teplou vodu za studenou a skákali do studeného bazénu venku a to bylo potom pošušňání vlézt si zas do horké. Tak jsme to měli skoro jako saunu. Ve sprchách jsme se pak řádně vysušili, vlasy fénem, nasadili kapuci a čepice a co všechno jsem na sebe mohli navléci a zalezli do tepla spacáků a tulili se se svými spolustanovci, neb zima v noci byla ukrutánská, což někteří ani nepocítili, a všichni přežili a naštěstí k ránu se oteplilo a mohli jsme se ohřát na sluníčku a ještě to dospat.
K snídani jsem vybalili co kdo měl a podělili se o svačinky ( praktičtější se ukázalo nakoupit pak svačinu na cestu a naopak svačiny si dojíst dřív)
Sbalili jsme své saky paky, uložili je do zatím vlhkých stanů, Kdo byl hotov dřív, ještě si kluci půjčili pálky a zahráli si pingpongovou obíhačku. a vyrazili jsme na sefari truck – to nás totiž včera zklamalo, že nebylo součástí placeného programu a tak jsme si to připlatili na dnešek. Čekal na nás jakýsi jeep se dvěma otevřenými vozíčky, do prvního jsme se nasáčkovali a už jedeme vstříc dalšímu dobrodružství – čekají nás gepardi, antilopy, žirafy, surikaty, vodušky, o kterých zjišŤujeme, že se tak jmenují, protže se živí vodními rostlinami a proto vylučují zvláštní sekret, díky němuž je jejich srst nepromokavá a důsledkem toho jejich maso páchne a je kyselé a tak jim vlastně žádné šelmy neublíží – kromě tedy krokodýla, který sežere všechno a je mu to jedno 🙂
Cestu nám přehradilo smíšené stádo afrických jakýchsi buvolů, antilop koňských a zeber a tak jsem je mohli viděl opravdu nablízko. Gepardi se nám schovávali v příkopě, ale nakonec našim očím pan Ukulele z Francie neunikl. Nu a postojte. náš náklaĎák zastavuje, pan řidič a průvodce v jedné osobě stahuje síťované mříže kolem nás a pořádně je zajišŤuje – vjíždíme totiž do lvího safari, kde jsou dva bratři lvi bengálští s krásnými hřívami – jsou to totiž chovní samci a tři majestátní lvice.
PO této krasojízdě se většina dětí nahrnula do zoo-shopu, kde měli opravdu moc hezké věci o zvířatech nebo jejich reprodukce a tak. Mezitím taky prolézali provazovým hřištěm nahoru dolů a pak jsem se ještě jednou vrátili do africké vesničky, kde měli rozehranou hru na rodinky od včera. Mezitím nám KOko uvařila putovní oběd v kotlíku (bohužel ohýnek sjem si udělat nesměli, ale měli tam dvouvařič) a bylo to ve stylu MAma Africa – jedli jsme čím se dalo – z kelímků od vody, z víčka od ešusu, lžičkama, rukama, jak se dalo a všem nám chutnalo,naštěstí voda byla nablízku 🙂
A kdo měl sbalený stan ještě jsme měli chviličku maličkou naskákat do bazínu nebo si tam aspoň schladit nohy, protože se mezitím úplně oteplilo a sluníčko na nás svítilo o stošest. Nu a byl čas hodit bTožinu na záda a vydat se zpátky.
BOhužel jsme cestou moc prodejen jídla nepotkali, až na nádraží v Pardubicích došlo na koblihy a ve vlaku potom ještě žitný chleba s mrkví. Ale cesta byla fajn, přečetli jsem skoro celou vtipnou knížku Přihody paní přírody a ještě jsme stihli vyplnit pracovní listy o žirafách.
Sláva nazdar výletu, příští rok jsme si říkali, že bychom se vypravili do safari i na víc dní, bylo to totiž bezva a všichni si užili.
Omlouváme se za zmatky na hlavním nádraží a děkujeme za pomoc Hance!

Příští středu si všechno zopakujeme a prohloubíme, takže zůstaneme v zázemí. KNížky o Afrických zvířatech nebo i jiných oblíbencích s sebou!

Hezký víkend všem Katka