Zápis ze semináře ​ o mapách učebního postupu​

Paní Jana ze Scia nás seznámila s tím, jak pracovat s mapami učebního postupu, což je projekt, který na základě mezinárodních zkušeností v Čechách podpořily evropské fondy a díky tomu na nich mohlo pracovat mnoho kapacit a lidí z terénu a jsou nyní volně přístupné pro použití každému, kdo má dítě ve škole, která je v systému zaregistrovaná. My registraci máme, takže můžeme směle zkusit využívat.

Jde o jakousi interaktivní trasu vizuálně vypadající jako výstup na horu, kdy každý základní školní předmět (ale i některé sociální kompetence), tvoří jednu horu, na kterou vede několik cest – různých odvětví neboli vláken. Mapuje se každý malý krůček dopředu na základě doporučených aktivit, které průvodce nebo rodič nebo samo dítě si vyhodnotí. Ve chvíli, kdy zvládlo 70% dané oblasti, má splněno a posouvá svůj praporek na trase dál.
Když dojde na vrchol, překlopí se celý obrázek do jiné vyšší úrovně, což je graficky zobrazeno lepší horolezeckou výbavou. Každý má svou vlastní mapu, kde nevidí výsledky ostatních.

Mapují se oblasti: český jazyk a gramatika, čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, angličtina, přírodopis a další.
Podobnou mapu jsme měli v plánu vytvořit již na začátku loňského školního roku, ale bylo to tak komplexní, že jsme to vzdali a před nedávnem jsme zjistili, že něco podobného již existuje a to v komplexní i graficky příjemné formě!

Důvod, proč jsme o tomto systému začali uvažovat je snaha podpořit hlavně u straších dětí pocit, že někam spějí – ve chvíli, kdy jsme propojená skupinka, starší děti mají někdy tendenci si myslet, že to, co probíráme je hlavně pro ty malé, nebo že už jsme to někdy dělali. Ve chvíli, kdy budou mít v ruce nějakou téměř hmatatelnou odezvu svého postupu, myslím, že jim to může dozajistit i pocit vlastní důležitosti a pokročilosti.
Pro většinu prnáčků asi nemá zatím smysl, i proto, že se jedná vlastně o počítačový program, který se vyhodnocuje a zaznamenává postup online.

Samozřejmě to není nutné a je to jen nabídka zkusit to s dětmi, které by o to projevily zájem.

V úvodu semináře i po jeho skončení jsme hojně diskutovali o tom, jestli hodnocení má vůbec smysl a došli jsme k tomu, že pro děti je důležitá pozitivní a konstruktivní zpětná vazba jako jakási reference, neboli kotva, uzemnění, orientace ve vlastním postupu.
Zpětná vazba může mít mnoho podob. Otázkou je,  jestli takováto kontinuální a do jisté míry externí zpětná vazba je to, co potřebují. Určitě má své velké místo zpětná vazba okamžitá a kterou dostávají děti každodenně v ústní podobě a samozřejmě taky vlastní sebehodnocení své práce. i slovní hodnocení na konci školního roku i ústní „přezkoušení“ s metodičkami každé pololetí.

Tím, že jako celek pracujeme víceméně intuitivně a nepoužíváme de facto žádné strukturované učebnice, vnímáme strukturu mup (mapy učebního postupu) i jako vítanou referenci pro nás průvodce a rodiče, jako kteří zůstáváme zodpovědni za vzdělání svých dětí.

Jako škola, kde a priori nehodnotíme kvantitativně znalosti dětí ani neznámkujeme, neporovnáme atd, jsme  dospěli k tomu, že zejména starší děti nějakou formu kontinuálního hodnocení / zpětné vazby vlastně vyžadují a potřebují, aby cítily, že rostou a že mají o co / o koho se opřít.

Máte-li chuť mapy učebního postupu neboli mupinky vyzkoušet, napište mi, založím každému kdo bude mít zájem, jeho profil a pošlu heslo k přístupu k vlastním mapám, na kterých se dítě může ve spolupráci s rodiči a průvodci posouvat. a rodiče a průvodci mohou se zorientovat v tom, jaké vlastně kompetence může dítě v kognitivních předmětech rozvíjet a jak na tom v jaké oblasti je.

demoverzi si můžete vyzkoušet i bez přihlášení na www.mup.scio.cz

–