Vánoční lovci záhad informují…19.-22.12.

Máme pro vás zápis z posledního školního týdne letošního roku. A byl to týden vskutku speciální v mnoha ohledech. Svou sváteční atmosférou, blížící se besídkou a chybějícími průvodci. Přesto si na něj odnáším krásné vzpomínky a doufám, že i vaše děti.  A  teď pár dárků pro vás – přikládám fotogalerii plnou fotek od září až do prosince, většinu z nich jste neviděli. Na konci kroniky pak naleznete i video s naším představením Příběhy Mayů.   Terka

Pondělí

epochy – Terka a Jirka

Nejprve jsme si navzájem povyprávěli jak slaví Vánoce každý z nás a jaké dodržujeme zvyky a začali postupně přemýšlet, proč to děláme a kde se ty zvyky vzali a kde se vzali samotné Vánoce, no a odtud už byl jen kousek k povídání o zimním slunovratu a pohanských kořenech většiny našich svátků a zvyků. Věděli jste například, že stromeček bereme domů, aby se ohřála bytost, která v něm sídlí? A že pěticípá hvězda symbolizuje pět živlů? Tak vaše děti už to všechno ví, zeptejte se jich. 🙂

Pak jsme se za zvuku koled, pustili do díla. Každý dostal kousek perníkového těsta a pod rukama se nám měnil na anděli, srdíčka,komety a spoustu dalšího a bavilo nás to moc, protože jsme mohli olizovat ulepené ruce a upečené perníčky krásně provoněly jurtu a chutnaly tak dobře, že málo kdo nakonec odolal a svůj perníček nesnědl… V čase, kdy se perníčky pekly si každé z dětí vyrobilo a vánoční přáníčko z barevného papíru a nadepsaly jej. Čímž jsme se zopakovali i psaní a mohli vyběhnout ven na fotbal. Přidal se k nám Michal i Kryštof a nechyběl ani Jirka a všechny děti a tak to byl zápas vskutku velkolepý. 🙂  Terka

hudebka – Michal a Terka

Nejprve jsme si udělali rozcvičku, která se ustálila, a k ní přidali hru s vytleskáváním na jména, která je těžká, ale děti bavila, tak jí zase zkusíme. Hráli jsme hru, že jsme na statku a napodobovali zvuky zvířat. Při ní se ukázalo, kdo má jaký vztah k jakému zvířeti, hodně zajímavá hra to je. Cvičili jsme pak spoustu koled, naše 3 písničky a hráli jsme na nástroje. Zkoušeli jsme také hru na opakování rytmu. Michal

wp_20161219_12_35_43_pro

Úterý

výtvarka – Tom a Terka

Poslední úterý předvánoční bylo věnováno malování a kreslení
tužkou. Vzniklo bezpočet obrázků vánočních stromků a teba
Rozárka se trénovala v kresbě portrétu a vytvořila několik
krásných hlav, kterým jsme já a Mia seděli modelem.
Také jsme dolaďovali čelenky a masku na nadcházející
divadlo. Abych řekl pravdu, mrzí mně, že jsem kvůli nemoci
nemohl na besídku dorazit! No, snad příště! Tak se těším v novém roce! AHOJ!!!   Tom

plavání – Gábi

Poslední lekce plavání byla jedinečná už v tom, že odpadli všichni velcí pomocníci a tak jsem děti vedla sama. Po našem zahájení jsme si nejprve museli připomenout, proč jsou vzájemné dohody a rituály na bazéně  důležité. Jde především o bezpečnost a také, když se držíme společných dohod, vznikne prostor pro to se vnímat a něco nového se naučit. Po rozplavání jsem se dětí zeptala, co by z toho všeho, co jsme se učily chtěly dělat. Zvítězilo skákání salta. Poté se děti rozdělily na tři posádky. Každá měla svoji loď – ponton a každá zvítězila v jiné činnosti. Nechybělo volné plavání a zavěrečné rozloučení.   Gabriela

Středa 

epochy – Terka a Michal

Den jsme trávili cvičením divadla.  Začali jsme tancem hvězd – každé z dětí, které se do něj chtělo zapojit dostalo do každé ruky hořící svíčku a společně se děti učily sesynchronizovat své pohyby  a provádět je dostatečně pomalu, aby jim plamen nezhasl.  Pak bylo na řadě natáčení úvodních vět o stvoření světa, které při tanci hvězd měli z reproduktoru zaznívat. Děti měly za úkol pěkně a plynule je své věty přečíst či přednést. Vypadalo to jednoduše, ale jak brzy zjistily, když svůj záznam poslechly, pěkně vyslovovat všechna písmenka a správně se nadechovat a intonovat je zkrátka umění a musí se trénovat. Každému jsem se při natáčení věnovala individuálně a ostatní děti s Michalem hrály fotbal. Když bylo vše potřebné natočeno, pokročili jsme k pohybové části představení a postupně se učili pohybovat jako lidé z hlíny – jako kdybychom neměly páteř, pak jako lidé ze dřeva – jako loutky. To už bylo těžší, protože jsme se museli představit, že máme na zápěstích a kolenou natáhnuté provázky a jak to vypadá, když jsme uvolnění a někdo za ně zatahá. A ještě nás čekal tanec, kterým staří Mayové oslavovali svět. Ještě, že nám Kryštof kázal, jak tančili Aztékové a bylo se kde inspirovat.

A to stále nebyl konec. Po obědě nás čekal nácvik nejdramatičtější části našeho představení – prvního příběhu lidí, který vyprávěl o vládci, který rozkázal zabít samotného opeřeného hada, aby se stal nejvyšším bohem. jeho vojevůdce byl poslán do podsvětí, aby se tam s ním utkal, leč neuspěl a protože o tom zalhal byl proměněn bohyní Měsíce v orla. Michal nám k tomu vymýšlel hudební doprovod a děti hrály s velkým zápalem, takže jsme to všechno zvládli bez stresu a včas i s úklidem a vydali se na vlak.

Ještě je třeba dodat, že nácvik divadla byl části dobrovolný a děti sami volily míru svého zapojení, Noe a Hugo se ráno rozhodli do něj nezapojit vůbec a trávili svůj čas sice námi, ale po svém. Terka

Čtvrtek

epochy – Terka

Onemocněla nám na poslední chvíli Míša a nebyl už čas shánět dalšího průvodce, tak jsme se podle toho zařídili a zadání k dopolednímu programu bylo jednoduché – vymyslete si co chcete dělat samy.  Překvapivě šla většina kluků hrát fotbal. 🙂 S holkami jsme se ujali dokončování kostýmů, zdobení čelenek, malování a česání a po chvilce za námi kluci přiběhli a sami od sebe se do práce pustili s námi. nechali si od Rózy pomalovat těla, dolepili si péra do čelenek a vyzkoušeli své kostýmy – bederní roušky. To se ukázalo být největší výzvou našeho divadla, neboť kluci skutečně měli „vylézt s holou kůží na trh.“ A to není samozřejmost, to chce hodně odvahy. Kdo měl čas, lepil si do oběda další přáníčka ze třpytivého papíru, nebo si kreslil nebo se honil a vše co bylo třeba udělat se přitom dělalo a zbyl i čas zahrát si ještě jednou naše divadlo a vymýšlet si další mayské příběhy jen tak pro zábavu. Terka

matika – Míša Višňa a Terka

Podle dětí to byla nejlepší hodina matematiky a podle mě taky. Míša Višňa nám rozdala noviny, které jsme nejdříve trhali na proužky a pak na malé kousky a s těmi se pak mohli začít koulovat. Ani netřeba dodávat, že propukla velká bitka a neskončila dokud papírový sníh  nebyl úplně všude.  Pak jsme jej sesbírali do sáčků a vytvořili tak sněhuláka a posadili se zpátky ke stolům, kde děti dostaly recept na výrobu jednoho moučníku a měly vypočítat, kolik surovin bude potřeba na moučníky dva a tři. Inu bylo potřeba logicky myslet a to teda vůbec nebylo jednoduché. Pak si ještě s Míšou děti narýsovaly hvězdu  a bylo na čase, připravit se na vánoční besídku… Terka a Míša Višňa

Zde najdete záznam divadelního představení. 🙂

Napsat komentář