Škola středy v říjnu 2018

Středeční škola 31.10. 2018

Dneska bylo oblačno, ale i tak jsme Slunce pozdravili, protože i pres mraky nám dava své světlo. Španělština byla dneska kratší protože jsme měli spoustu práce s přípravou dušiček neboli po mexicku Día de los muertos.
V kolečku jsme si pověděli, jak se zavoj mezi našimi světy v těchto dnes ztenčuje a poslali jsme po šalvějovém kouři našim předkům poděkováni a pozdrav.
Potom jsme se rozdělili na 3 skupinky a v každé rozmíchali a uhnětli těsto s kváskem na chlebíčky na dušičkovou slavnost. Kazdy si pak svůj kousek ztvárnil libovolně- někdo jen bochánek, někdo spiralu, trojspirálu, nebo klíč, iniciálu či sekyrku. Honem jsme pak uklidili všechno nádobí a zbytky mouky, protože nás čekalo kino, ve které jsme naši jurtu proměnili. Dívali jsme se na poutavý animovaný film Koko, který sice uz některí viděli, ale oči všech napjatě sledovaly dobrodružství malého Rivieryv zásvětní říši. Jen pro Rozarku to bylo moc strašidelné a tak s ni Bára venku dělala spanělštinu, Beri s Tammíkem to přečkali v klidu u mně na klíně.
Jenže ouha. Prihlásil se čas. Dopoledne se nam spousta věci protahla kvůli několika sprymařům, asi to bylo tim, ze byl prvni den po prazdninách – nu a ted ti, kdo chodí a koně už měli jít. Rozhodli sme se, ze vyjimečně mohou obědvat v jurtě a na film se dodivali o konce. Nastěstí pak konskou partu vzal Kieran, tatinek Zora tak to stihli.
Oběd byl pro změnu v upominku na naseho prvniho pana prezidenta – švestkove kbedliky s mákem a tvarohem 🙂
Po obědě jsme se ale v kruhu vrátili k udalostem dnešního dne a k tomu, že není nejlepší přitahovat na sebe šaškovaním pozornost někoho dalšiho, kdyz mě zrovna nebaví, o čem si povidáme. Ruší to vsechny ty, kdo poslouchají, nebo se zapojují, a taky průvodce a navic tim všichni ztrácíme čas, který pak chybí jinde. Dohodli jsme se, ze kdyz mě něco nebaví, můžu jit straniu za průvodcem, aniz bych ostatni rušil, a s nim se dohodnu na alternativě.
Naštěstí ještě zbyla chvíle na to povidat si o našich předcich a rodinách. Ty, kteří uz nejsou mezi námi živými jsme si dali doprostřed kruhu a pozdravili je. Děkujeme za poslané fotky!
Uklidili jsme ještě posledni stopy po pečení avydali se k nádraží, kde jsme ukončili kolečkem.
Zapsala Káča

Středeční škola 24.10. 2018

Rano jsme si zopakovali novou spanělskou ranni píseň.
Inspirovali je se anglickym dnem a zvolili jsme guías de frente- predni průvodce a guías de atrás – zadni průvodce
 V pohybove spanělstině jsme přidali
Brazos – codos- manos (paze, lokty, ruce)
Piernas- rodillas- pies (nohy,kolena, nohy- chodidla)
Arriba, abajo. Derecha, izquierda(pravá, levá), al frente, atrás(dopředu, dozadu)
Caminar- chodit, caminamos- chodime
Correr – běhat, corremos
Saltar- skákat, saltamos
po pauze jsme v kolečku řešili kamarádství a co je to držet pospolu a jaké to je, kdyz člověk zůstane sám
A pustili jsme se zas jako každé 3 týdny do keramiky. Tentokrat jsme vyráběli pravěkou bohyni nebo bůžka a nebo zvíře a nebo pravěkou nádobu. Pověděli jsme si o tom, jak keramika je krom kostí to jediné, co po starých prehistorických kulturách zbylo a proč si s oblibou vyráběli bohyni plodnosti a ztvárňovali zvířata, která lovili a k čemu používali nádoby.
Po obědě v japonském stylu a vydatné pauze byl odpoledni program….
Nakonec na nádraží jsme ukončili klasickým koleckem a písní.
Zapsala Káča

Středeční škola 17.10.

Dnes se nás sešlo nějak málo tak jsme napřed počitali, kdo tu není a kde kdo je. Pozdravili jsme den novou mexickou písničkou

Buenos días luz del día
Buenos días padre sol
En esta linda mañana
Yo te canto con amor
a zahráli si chviličku se spanělskými barvami
Rojo
Azul
Amarillo
Verde
Turquesa
A vypravili jsme se arriva udělat pravěký kruh.
Ten byl dnes v lese na mechu. Začali jsme španělskou rozcvičkou a už známými pisničkami a tu novou jsme doplnili pravěkými zvuky a nastroji. K tomu jsme si sedli a každý zkusil vymyslet nějaký pravěký zvuk a ostatni s ním. Spoustu zajimaveho se objevilo – hrani nohama a siškama a kamínky a pak jsme to zakomponovali do Buenos días a vydali se lovit mamuty z krabiček na sluničko do zázemí.
Po pauzičce jsme se rozdělili do skupinek jednoho pravěkého kmene, vstoupili jsme do lesa a ztratili náš soudobý jazyk a dalši vymozenosti a měli jsme za úkol postavit si obydlí, připravit ohniště a rozdělat oheň a zapsat si španělská slovíčka z pravěku.
Všichni přiložili ruku k dilu a vše se nám podařilo – primitivni obydli stojí se strechou ze slámy – stavitelé obydlí nosili, řezali, skládali větve a opirali je o rostouci stromy, ohnivci sháněli kameny na ohniště a dřevo na podpal, vědci zapisovali slovíčka a všichni pak společnými silami v řetězu podávali slámu na střechu. Do domečku se nakonec vešlo asi 12 dětí. Na závěr dopoledne jsme zkoušeli pravěké techniky zapalování ohně, nakonec jsme vděčně použili krabičku z budoucnosti a i tak nám to dalo zabrat – ale vydatně jsme ohni zpívali, a foukali, tak se nakonec rozhořel. Mezi skupinkami jsme pak sdileli, co se kdo naučil.
  1. Po obědě jsme se k ohni vrátili, znovu ho zapalili a přistoupili k volbám na parlament – tri kandidáti Vojta, Nat a Vládík usilovali o hlasy soukmenovců, aby se mohli ujmout vedení velkého parlamentu.  Každý sdělil svou predstavu, jak to povedou a proč všichni se kandidatů zeptali na to co pro ně bylo důležité. Pak jsme přistoupili k volbě. Pro nás vsechny bylo těžke vybrat 2 z 3! Bylo to těsné a nakonec nejvic prvnich hlasů ziskal Nathan. Sice nebyli pritomni zdaleka vsichni, ale nenapadlo nas, jak to prenest na dalsi děti, ktere tu nebyly a tak jsme prohlásili volby za hotové a uz jsme museli jít na vlak.
Na nadrazi jsme se rozloučili v kroužku za ruce a ještě jsme vam nahrali nase spanělske pisničky, abyste se mohli přidat 🙂

Napsat komentář