Středa – hudebně dramatický blok

JARO

Jarní čas je bohatý na slavnosti. Vynášení Morany je doprovázeno mnoha jarními písněmi, tedy stále krásně zkoušíme rytmus a sólový zpěv pro toho, kdo se odváží. Jarní slavnost nás zase přivedla k příběhu o malém semínku a jeho odvaze vydat se tmou za sluncem. Je to krásná paralela i pro nás, vydat se po zimě a těžších dnech zase ven, za svými sny. Po Velikonocích nastává čas otvírání studánek. S dětmi se věnujeme elementu vody, zkoumáme jej a ztvárňujeme i dramaticky, také v písních. Krásné počasí nám dovolilo pracovat již několikrát venku, na louce nad zázemím. Zde hrajeme hry, při kterých si děti osvojují sociální dovednosti. Také jsme se pustli do zkoušení kratší, veršované pohádky od pana Hrubína. Verše hezky podporují naše paměťové centrum, tedy brzy budou děti znát pohádku zpaměti. V rámci dramaterapie si zkoušíme všichni všechny postavy. Při hlasování zda o koblížkovi nebo o kůzlátkách zvítězil vlk, koza a neposlušná kůzlátka. Máte se na konci roku zase na co těšit. Gábi

LEDEN/ÚNOR

Čas masopustních písní a veselic je tady. Tak i my se radujeme, hrajeme všelijaké pohybové hry, u nich pochopitelně zpívám, tleskáme, plníme všemožné masopustní úkoly. Také si o této tradiční slavnosti ledacos povídáme. Náš masopust vyvrcholil v pátek 6.2. Současně pracujeme s emočními kartami. Jsou to karty, které pomáhají dětem zmapovat jejich pocity, také pocity druhých. Orientace v situacích může být leckdy spletitá a pocity přítomných rozdílné. Gábi

PROSINEC

Otevřeli jsme jej adventní spirálou a písněmi o Marii. Ta, kde Maria putuje od místa k místu a až v Betlémě jí nechají přenocovat a slámě, kde porodí Ježíška se stala naší písní, na které jsme si zkoušeli rytmus. Dřívka, která jsme vyrobili na výtvarce pěkně zní. Zdatnější se chopili bubnu nebo trianglu. Doplnili nás větší děti, které si secvičili sola. Tato píseň spolu s baladou o Václavovi zazněla na besídce slunovratové s koncem roku.

LISTOPAD

Podzimní dušičkové písně i téma spojené s rodinou, předky a emocemi jsme uzavřeli hudební středověkou dílnou, která nás krásně naladila na chystané vystoupení na besídce. Vzhledem k nastavení skupiny jsme vybrali baladu o králi Václavovi, kterou s dětmi recitujeme, zpíváme, rozebíráme jednotlivé obrazy i významy. Prosíme vás, pokud si najdete čas s dětmi si jí přečíst – opakováním si jí tak zapisují do paměti. Kostými budou jednoduché, symbolické, stejně tak scéna. Soustředíme se spíše na projev.

DOBRÝ KRÁL VÁCLAV

Na Štěpána dobrý král
Václav z okna hledí,
všude kam se podívá,
závěje a ledy.
Svítil měsíc a byl mráz,
pálil jako divý,
a vtom spatří chudáka,
jak tam sbírá dříví.

„Hola, páže,“ pravil král,
„podívej se honem.
Odkud je ten sedláček,
víš-li něco o něm?“
„Pane můj, ten sedláček
bydlí támhle kdesi
u studánky v chalupě
pod samými lesy.“

Přines maso, přines chléb
a pár polen k tomu,
zanesem to ještě dnes
sedláčkovi domů.“
A tak šli, král s pážetem,
a tak vyrazili,
i když venku vítr dul
a vyl ze vší síly.

„Pane můj, je hrozná tma
a je hrozná zima.
Sotva jdu, už nemůžu,
strach mě z toho jímá.“
„Vkládej nohy do mých stop
a pojď dál, můj hochu!
Za chvíli ti nebude
zima ani trochu.“

Vkládal nohy krok co krok
do stop po svém králi,
a kam vkročil svatý král,
tam i sněhy hřály.
Proto, věřte, křesťané,
boháči i páni,
ten, kdo cítí s chudými,
dojde požehnání.

ŘÍJEN

Živly a příroda, to jde krásně dohromady. A tak chodíme do lesa, hrajeme zde různé hry a sledujeme, jak se proměňuje. Máme už několik oblíbených míst blízko zázemí. Skupinka se, myslím, hezky propojila a poznala. Čeká nás téma rodiny a předků spojené s dušičkovou slavností. Nechybí podzimní písně. V páteční výtvarce si vyrábíme ozvučná dřívka, na které si brzy zahrajeme. Gabriela

ZÁŘÍ

V rámci adaptace skupiny se postupně vzájemně poznáváme díky živlům. Čtyři elementy nás doprovází svými kvalitami, objevujeme jejich rozdíly i propojení. Děti si vyrobily „živlové hole“, čeká nás improvizace a volná hra za doprovodu hudby. Sledujeme souvislosti mezi živly a emocemi, rozdíly i talenty každého z nás. Pracujeme s emočními kartami a s vnímáním celé skupiny, jako důležitého, propojeného celku. Gabriela

Jedna ze skladeb:

Tělo dala mi matka země

voda proudí mou krví

vítr zpívá v mé hrudi

oheň tančí si v srdci mém

Tentokrát jsme se vydali ven na oblíbené místo školky, do Prasečích lázní. Svižná chůze lesem nás krásně občerstvila, aktivovala a vyladila k tématu živlů. Dole v rokli jsme s pomocí nalezených klaciků trénovali obratnost, rovnováhu a práci s těžištěm. Také jsme spolupracovali ve dvojicích, které se navzajem propojovaly a proplétaly; museli jsme dobře vnímat kamarády a celek. Když jsme se dost pocvičili v balancování s klacky, rozdělali jsme oheň. Mluvili jsme o tom, kde v přírodě se živly propojují, jak třeba právě akt rozdělání ohně zve zemský i vzdušný živel a v závěru (hašení) se zase neobejdeme bez vody. Gábi hrála na guitalele, zpívali jsme píseň čtyř živlů a naše akrobatické klacíky jsme opatřili barevnými stužkami v barvách vody, ohně a vzduchu. Tančilo se, někteří přecházeli přes padlý modřín v úctyhodné výšce, dvojice i partičky se pouštěly do různých výzev na příkrém svahu. Čas nám utekl rychleji než v jurtě, les má tohle zvláštní kouzlo. Moc jsme si to všichni užili! Lucka