Středa – hudebně dramatický blok

LISTOPAD

Podzimní dušičkové písně i téma spojené s rodinou, předky a emocemi jsme uzavřeli hudební středověkou dílnou, která nás krásně naladila na chystané vystoupení na besídce. Vzhledem k nastavení skupiny jsme vybrali baladu o králi Václavovi, kterou s dětmi recitujeme, zpíváme, rozebíráme jednotlivé obrazy i významy. Prosíme vás, pokud si najdete čas s dětmi si jí přečíst – opakováním si jí tak zapisují do paměti. Kostými budou jednoduché, symbolické, stejně tak scéna. Soustředíme se spíše na projev.

DOBRÝ KRÁL VÁCLAV

Na Štěpána dobrý král
Václav z okna hledí,
všude kam se podívá,
závěje a ledy.
Svítil měsíc a byl mráz,
pálil jako divý,
a vtom spatří chudáka,
jak tam sbírá dříví.

„Hola, páže,“ pravil král,
„podívej se honem.
Odkud je ten sedláček,
víš-li něco o něm?“
„Pane můj, ten sedláček
bydlí támhle kdesi
u studánky v chalupě
pod samými lesy.“

Přines maso, přines chléb
a pár polen k tomu,
zanesem to ještě dnes
sedláčkovi domů.“
A tak šli, král s pážetem,
a tak vyrazili,
i když venku vítr dul
a vyl ze vší síly.

„Pane můj, je hrozná tma
a je hrozná zima.
Sotva jdu, už nemůžu,
strach mě z toho jímá.“
„Vkládej nohy do mých stop
a pojď dál, můj hochu!
Za chvíli ti nebude
zima ani trochu.“

Vkládal nohy krok co krok
do stop po svém králi,
a kam vkročil svatý král,
tam i sněhy hřály.
Proto, věřte, křesťané,
boháči i páni,
ten, kdo cítí s chudými,
dojde požehnání.

ŘÍJEN

Živly a příroda, to jde krásně dohromady. A tak chodíme do lesa, hrajeme zde různé hry a sledujeme, jak se proměňuje. Máme už několik oblíbených míst blízko zázemí. Skupinka se, myslím, hezky propojila a poznala. Čeká nás téma rodiny a předků spojené s dušičkovou slavností. Nechybí podzimní písně. V páteční výtvarce si vyrábíme ozvučná dřívka, na které si brzy zahrajeme. Gabriela

ZÁŘÍ

V rámci adaptace skupiny se postupně vzájemně poznáváme díky živlům. Čtyři elementy nás doprovází svými kvalitami, objevujeme jejich rozdíly i propojení. Děti si vyrobily „živlové hole“, čeká nás improvizace a volná hra za doprovodu hudby. Sledujeme souvislosti mezi živly a emocemi, rozdíly i talenty každého z nás. Pracujeme s emočními kartami a s vnímáním celé skupiny, jako důležitého, propojeného celku. Gabriela

Jedna ze skladeb:

Tělo dala mi matka země

voda proudí mou krví

vítr zpívá v mé hrudi

oheň tančí si v srdci mém

Tentokrát jsme se vydali ven na oblíbené místo školky, do Prasečích lázní. Svižná chůze lesem nás krásně občerstvila, aktivovala a vyladila k tématu živlů. Dole v rokli jsme s pomocí nalezených klaciků trénovali obratnost, rovnováhu a práci s těžištěm. Také jsme spolupracovali ve dvojicích, které se navzajem propojovaly a proplétaly; museli jsme dobře vnímat kamarády a celek. Když jsme se dost pocvičili v balancování s klacky, rozdělali jsme oheň. Mluvili jsme o tom, kde v přírodě se živly propojují, jak třeba právě akt rozdělání ohně zve zemský i vzdušný živel a v závěru (hašení) se zase neobejdeme bez vody. Gábi hrála na guitalele, zpívali jsme píseň čtyř živlů a naše akrobatické klacíky jsme opatřili barevnými stužkami v barvách vody, ohně a vzduchu. Tančilo se, někteří přecházeli přes padlý modřín v úctyhodné výšce, dvojice i partičky se pouštěly do různých výzev na příkrém svahu. Čas nám utekl rychleji než v jurtě, les má tohle zvláštní kouzlo. Moc jsme si to všichni užili! Lucka