DUBNOVÁ KRONIKA

PONDĚLÍ 31.3. – Vlčata 

Hurá,  po zimě se k vlčatům zase přidá Milan! Sejdeme se tradičně na nádraží mezi 8:20 – 8:30. Čeká nás studánková slavnost. Vydáme se tedy rovnou do údolí Kejné. Na svačinkovém místě na chvilku spočineme a pohrajeme si a pak budeme stoupat Kejnou až ke studánce. Studánku vyčistíme,  zazpíváme jí a možná vyrobíme žlábek, aby se voda lépe nabírala. Budeme si o vodě i vyprávět. Můžeme přijít ustrojení v modrobílém. Až bude studánka krásně opečovaná, vyjdeme o kousek výš na májkové místo, kde si na ohni uděláme oběd. Milan přiveze dobré buřty, Eva nachystá zeleninku a obědovou vege verzi. Podle času pak zvolíme kudy zpět na nádraží. Buď dolů a podél Berounky, nebo lesem a městem.
Uvidíme, jak to bude vypadat s počasím. Je možné, že bude pršet celý den a v tom případě bychom program změnili tak, aby byl méně náročný.
Doporučuji vhodnou nepromokavou obuv.

ÚTERÝ 1.4. – Lišky 

Začneme zvolníčka a polehoučku ranní družinkou. Počkáme, až se všichni vespolek sejdem, protože chvilku trvá, než si Lišky zase zvyknou na nový „letní“ čas. Až zhruba do 10:30 budeme tvořit v zázemí. Nakreslíme další narozeninovou knížku (hádejte, pro koho) a uděláme si pár předškoláckých úkolů. Naším tématem bude VODA.

Se Španďou se pak vypravíme na kratší studánkovou stezku s ůkoly, pozdravíme naši nejbližší studánku, ozdobíme ji a také pro ni zazpíváme. I na hraní v lese zbude čas, to se ví.

Připojila se k nám také Delfi s mamkou.

A po obědě jsme oslavili Vítkovy šesté narozeniny se Skřítkem z hor.

Po obědě přivoláme skřítka z hor a oslavíme 6. narozky s Vítkem. To bude zas veselosti, juchů.

STŘEDA 2.4. – Volavky

Až se volavky ve středu slétnou v zázemí, povyprávíme si v ranním kroužku, jak děti prožily studánkovou slavnost a naladíme se na další slavnosti – matičky Země a Velikonoce. Naučíme se nové písničky. Opečujeme naše záhonky, kde už krásně raší, co jsme zaseli. Cestou do lesa pak budeme hledat,  zda už rostou smrkové výhonky a jestli ano, nasbíráme je a v zázemí po obědě si pak vyrobíme tinkruru. Možná zbyde i čas na pohádku a malování.

Výhonky byly ještě malé a tk jsme výrobu tinktury přesunuli na příští týden, kdy už snad povyrostou.

Jelikož bylo teplíčko, po obědě jsme si zpívali a odpočívali s pohádkou na dece na sluníčku.

ČTVRTEK 3.4. – Vážky

Znovu nás to táhne do Krasu, kde se můžeme kochat koberci barevných kvítků. Kvetou i keře: dřínky doznívají, nakvétají trnky. Omrkneme, jak jsou na tom koniklece a hlaváčky jarní. Předpokládanou destinací bude lom Chlum u Srbska.

Ráno: sraz v 8:30 na nádraží v Řevnicích. V 8:46 vyjedeme vlakem směr Srbsko.

Odpoledne: 15:33 opět nádraží Řevnice. Pražáci pokračují obvyklým vlakem do Prahy s Majdou.

Putovní oběd vaří Španďa.

Počasí nám přálo i u putovky a tak jsme se vyhřívali na slunci a pozorovali mnoho krásných kvítek. Kromě Hlaváčků jarních taky Koniklece luční, Prvosenky, Sasanky, Violky, Modřence a keře Dřínů a Trnek. Potkali jsme i velikého slepýše, prvního letošního zástupce plazů.

PÁTEK 5.4. – Veverky

Milan má narozeniny, my máme přání jediný, štěstí zdraví, štěstí zdraví, hlavně to zdraví.

Veverčí oslava narozenin našeho milého průvodce. Krásné počasí objednáno, zábava zaručena!

Společně vytvoříme pár malých překvápek a dárků, včetně pohoštěníčka pro všechny.

Na oslavu přijela i Milanova dcera Katka s vnoučky Bertíkem a Kiliánem, a hlavně Milanova devadesátiletá maminka.

Třetí dubnový týden se nesl pně v duchu příprav na velikonoční svátky. V zázemí našeho lesního klubu jsme se sešli jen tři dny, ale zato to byly dny nabité. V pondělí se k Vlčatům přidali nováčci Rafinka a Delfinka v doprovodu maminky. Zvolili jsme tedy jen krátkou procházku směr prasečí lázně, ovšem cestou jsme to vzali přez březový hájek, kde jsme s dětmi nařezali březové proutky na jarní věnečky. S náručí plnou proutků jsme pak sešli do prasečích lázní, kde si postupně každý za pomoci průvodců vyrobil domů na ozdobu svůj věneček. Děti se učili splétat copánek a krásně jim to šlo. Nakonec jsme věnečky ozdobili žlutou pentlí. Kdo zrovna nepletl, hrál si – byli tu princezny, víly i piráti a nakonec hlavně spousta zvířátek, protože Milan smíchal uhlíky s vodou a ve stylu indiánského zdobení proměnil děti ve zvířátka dle jejich přání. Dnem nás provázely jarní písničky a velikonoční koledy a nechyběla pohádka po obědě. V úterý si děti ozdobily květináče, které nám zbyly z jarní slavnosti, nakonec si do nich daly hlínu a místo osení zasely tentokrát řeřichu. Předškoláci pracovali do sešitů, malovali a procvičovali počty s vajíčky. Po svačince vyrazily Lišky do lesa, kde sbíraly jarní lístečky a výhonky na čaj, který si v zázemí po obědě uvařily. Prostor byl i na odpolední muzicírování, tance a pohádku. Volavky hnedle po ránu vylétly na palouk, kde se ponořily do různých her jako je mrazík, slepá bába, zkoušení sil při přetahování se, šplhání na strom po laně apod. Čas nám plynul jako voda a zanedlouho bylo na čase jít zase do zázemí na oběd. Po obědě jsme si pak za doprovodu kytary namalovali sádrové odlitky zajíčků, které si děti mohly vzít domů na ozdobu jarního osení. A pak už hurá na velikonoční prázdniny.

V pondělí 21.4.

byly ještě velikonoční prázdniny, děti nejspíš vyrazily s košíčky a pomlázkami na koledu – školka byla uzavřená.

Úterní Lišky 

si první den po Velikonocích o tom všem vyprávěly. Byl teplý jarní den, a tak si užívaly slunění a pozorovaly, co všechno zase vyrostlo či vykvetlo přes víkend. Vzhledem k nadprůměrným teplotám jaro spěchá tak rychle, že se ani nestačíme divit. Všechno se zelená, průhled na malou houpačku je zarostlý novým listím, stejně tak lezce na mladé habříky už není pořádně vidět za oponou z habroví.

Připomínáme si Den Země tím, že vystřihujeme velký kruh a malujeme naši planetu štětcem a temperovými barvami. Pak ještě vybíráme a lepíme obrázky z časopisů na společný velký papír. Vznikl krásný plakát Země. Po procházce a hraní u koňské ohrady nad divadlem jsme si dali oběd a roztáhli deku ve stínu. Někdo odpočívá, zouvá botky. Když je konec vyprávění, na travičce zelené radostně zpíváme a tančíme v rytmu jara.

Středeční Volavky 

se toulaly jarním lesem, hrály si, zpívaly a poslouchaly zpěvy ptáků. Cestou na Palouček nasbíraly čerstvé bylinky, podběl, kopřivy a mlaďounké výhonky malin. Děti ochutnávaly i mladé smrkové a modřínové výhonky plné vitamínu C. Ještě jsou drobounké, ale už brzy se otevřou a my je budeme sbírat na tinkturu.

Tentokrát byl odměnou za píli bylinkový čajík. Zalili jsme nasbírané bylinky horkou vodou a u pohádky opatrně usrkávali.

Čtvrteční Vážky 

se sešly v zázemí, odvolaly totiž původně plánovanou výpravu na Kodu z důvodu nečasu a vydatného deště. Předpověď počasí věštila hodně mokrý den, ale Španďův radar po ránu přišel s optimističtější verzí. S nadějí jsme oblékli pláštěnky a vydali se do lesa. Vzhůru do kopce vyrazila s námi i skupinka učitelek z Litvy. Vystoupali jsme ke křižovatce pod Kamennou, pod vysokým stromem jsme vytáhli svačinky a občerstvili se. Pak jsme stoupali dál až na hřeben vykousnutého kopce, odkud bývá parádní výhled. Tentokrát byla vidět jen bílá neprostupná mlha. Opodál si to ovšem mezi kamením vykračoval mlok. Nádherně vybarvené zvíře jsme si opatrně ale důkladně prohlédli. Našim litevským kamarádkám se líbil moc. Taková vzácnost!

Dál jsme pokračovali k rozcestníku a na Strážný vrch, kolem vyhlídky na Babku a pak zas mírným sestupem po svahu k trampskému tábořišti s dřevěnou boudičkou. Pod střechou jsme si zazpívali, tak říkajíc mezinárodně. Česká písnička střídala litevskou nebo anglickou. Stále jemně ale vytrvale pršelo.

Sestoupili jsme o kus níž k cestě, kde už nás vyhlížela Dita s obědem. Posilnili jsme se a bez otálení putovali dál. Už nám zbývalo jen stoupání k rozcestníku, a pak pohodový a rychlý sešup po modré do zázemí. Však také sil ubývalo, většina měla mokré botky a pod navlhlé vrstvy oblečení lezl chlad. Tady naše kamarádky z Litvy vydatně podpořily a rozpohybovaly naši zmoklou partu, nešetřily vtipem, vymýšlely hry a legrácky, takže nálada v týmu byla rázem zase veselá.

Statečně jsme překonali všechny překážky, nástrahy a nepohodlí a vrátili se zase zpátky do školky ZeMě.

Máváme do Klajpedy všem z Miško Mokykla (https://misko-darzelis.lt/) a srdečně děkujeme za návštěvu!

Páteční Veverky 

čekal také deštivý den. Hodně času strávily u ohýnku v týpí s písničkou a hudebními nástroji. Lucka hrála na šamanský buben, Milan vyprávěl příběhy ze života i z filmových pohádek. Děti to táhlo ven na písek a houpačky i v dešti, ale jakmile déšť zesílil, bylo potřeba se schovat.

Chvíli před obědem jsme využili malé okénko mezi sprškami a vyšli na průzkum rozvodněných stružek a mokrého lesa. V pláštěnkách a holínkách jsme si pomaloučku vykračovali, kam nás to neslo, nejčastěji hustníkem, kde nám kapalo na nosy jen trochu. U altánku Milan uspořádal štafetový závod. To bylo něco pro Veverky! Závodit se nechtělo jen Líze, všichni ostatní se nadšeně vrhli na blátivou osmičkovou trať. Však nejsme z cukru!

Před obědem jsme se převlékli do suchého oblečení a rozvěsili na šňůry v týpí všechny mokré kousky. Po teplém jídle na verandě se vyřezávalo, zpívalo a přikládalo do ohně.

Užili jsme si vlhký, ale pěkný den.