Zase nám září – školka v září 2022

Fotogalerie školky: https://photos.app.goo.gl/FFeFChFm7ehZhNHK8

26.9. Liščata

Sešil jsme se v počtu 8 statečných. Ranní kruh jsme začali u ohýnku v týpí s předškoláky. Spolu s Gábi a Luckou jsme si zazpívali a přivítali se. Pak už jsme vyrazili do lesa, po cestě jsme se zastavovali a poznávali stromy podle listů a plodů. Zvládli jsme se vyškrábat na kopec na palouček. Tady jsme se nasvačili, Španďa vyrobil houpačku z lana. A větší školáci se učili rozdělávat oheň pomocí škrtadla, ještě jim to moc nešlo, takže zkusíme příště znova. Po cestě do zázemí, jsme nasbírali listy a po obědě jsme si udělali frotáž z nasbíraných listů. Pak už náš čekala jen pohádka pro nejmenší a hurá za rodiči. Dita

12.9. Vlčata

V pondělí nás v zázemí přivítalo pošmourné počasí. Někteří z nás si v trávě mokré od ranní rosy zmáčeli boty (včetně mě 🙂 ), ale nikomu z nás to nevadilo. Po ranním přivítání jsme vyrazili do lesa. Tentokrát jsme urazili dlouhou cestu: šli jsme kolem studánky, prošli jsme tunelem pod silnicí a na druhé straně jsme lesem došli k Jupiteru, dál pak k louce nad Řevnicemi, až jsme došli do parku. Chtěli jsme nasbírat kaštany, ale bohužel se jim ještě nechtělo na zem. Zašli jsme k dřevěné klouzačce, kde si děti pěkně vyhrály. Během našeho dopoledního putování vykouklo sluníčko a my jsme si den tak užívali, že jsme nakonec dorazili na oběd se zpožděním. Děti si na obědu od Terezky pochutnaly a po obědě jsme ještě stihli vyrobit čelenky. Procvičili jsme si při tom naši kreativitu a prstíčky. 🙂 Den rychle utekl a my už se těšíme na další pondělí. Desi

7.9. Sokolíci

Už trochu tradičně se slétají Sokolíci na svůj otvírací zářijový výlet do Srbska. Sešlo se nás šestnáct, osm kluků a osm holčiček, taky poměr starých a nových sokolíků byl vyrovnaný. Po krátké seznamovačce u nádraží jsme se dali přes koleje a po ochutnávce výtečných jablíček a již tradičním pomazlením s naší starou známou kočičkou, která nás v těchto místech vždy přijde pozdravit, jsme došli na ocúnovou louku v plném rozkvětu. U starého vozostánku jsme si dali svačinku. Část dětí se po jídle hned vydala k potůčku, kde pod vedením stavbyvedoucího Toma začala vznikat velká přehrada. Většina botiček byla hnedle mokrá, jak od potoka, tak díky silné ranní rose. Lotka s Františkou a Vesnou se pustily do malování a když Míša všem rozdala nové deníčky, skoro všichni si je hned nějakou malůvkou ozdobili. Pak už jsme vešli do Údolí děsu, vyslechli od Míši příběh, který mu dal jméno a podél krásných chatiček se pomalu šplhali vzhůru. Trochu to bylo kluzké, ale všichni to nakonec zvládli. Další zastávku jsme udělali u rybníčku, který je hned pod pramenem s kapličkou. Děti se pustily do namotávání plujících řas na klacky a pročišťování odtoku. Kousek nad pramenem Jonáš našel první skupinku hřibů kovářů, po chvíli k nim přibyly další. V jeskyni Koda jsme si prohlédli pravěké malby a taky poobědvali. Povídali jsme si o pravěkých časech, jaké to asi bylo tenkrát žití. Eda toho věděl tolik, jako by tam tehdy byl. Pak jsme začali pomalu sestupovat, ale vzali jsme to ještě trochu oklikou přes jednu chatičku, kde byla majitelka, co pouze cestou pro vodu nasbírala asi dvě stě hřibů. Bylo vidět, že nám fandí a dokonce dala Míše slušnou houbovou výslužku. Tom, Florian a Táďa si tam na louce hráli na koníčky, zapřaženi do baťůžků a potom jsme spíše jako kamzíci seběhli všichni dolů velkým krpálem. U nádraží jsme ještě měli chvíli čas na hřiště, takže mohlo dojít k závodům ve skocích do dálky, létání na houpačkách a přechodům přes provazový most. Opět to vypadá na velmi vyváženou skupinku, už se těšíme na další putování. Petr

5.9. Vlčata

Dnešní ráno bylo sice mlhavé a příjemně chladné, bylo však znát, že bude krásný, slunečný den.☀️
Sešli jsme se v týpí krátce po deváté hodině a zanedlouho se zázemím začal rozléhat dětský smích a křik. Dnes s námi krátce pobyla i Štěpánkova maminka Pavlína. Štěpánek je, stejně jako Florián, Liam, Zeon, Julíšek a Ondra nová posila Vlčat.  
Po ranním přivítání v kruhu jsme se seznámili s novými Vlčaty a vyrazili jsme do lesa. Cestou na palouček jsme potkali školní expedičku, která se hnala do kopce téměř „nadzvukovou“ rychlostí. Alespoň v porovnání s námi Vlačaty. 😁
Cestou jsme si povídali a zpívali, až jsme došli na náš oblíbený Palouček. 😊 Na Paloučku jsme posvačili a hráli hry. Amálka s Lotkou a Kildou si vymýšleli různé hry s provazem a frisbee, starší kluci Florian, Živo, Julíšek a Ondra lezli po stromech a poměřovali své síly, zatímco ostatní kluci stavěli s Milanem domek pro skřítky. Floriánka s Cecilkou spolu strávily pěkný den sbíráním různých travin a společnými hrami. 
Dopoledne nám rychle uteklo a my jsme vyrazili zpět do zázemí na oběd. Po obědě jsme si vyprávěli pohádky a vytvořili jsme úchvatnou vlčí vlajku. 😀
Den nám rychle utekl a my se těšíme zase na příští pondělí. 😊