Lyžák 2023

Fotogalerie: https://photos.app.goo.gl/kKn5KuoGc1hBuvS19

PONDĚLÍ

Cesta vlakem do Trutnova ve třech kupéčkách, která se rázem proměnila v široká ležení, utíká rychle. Hraje se Bang! a jiné hry, povídá, svačí, vyplňují lyžákové „noviny“, nenudíme se. V Trutnově je příležitost trochu se protáhnout a pak už nás veze lokálka do Svobody. Tento přestup dává prostor honičkám, prvním steskům i dlouhé chvíli, jak kdo potřebuje. Všichni se nicméně dočkáme autobusu a už zase frčíme směr Vavřincův důl. Veze nás „náš řidič“, se kterým se od té doby potkáváme 2x denně až do čtvrtka, brzy mu nebude třeba nic vysvětlovat.

Po vyšlápnutí kopce k chalupě se zabydlujeme a čeká nás teplý oběd, který už pro nás Skóča připravil. Autem s velkými zavazadly a jablíčky (díky Alenko!) už přijela i Elza s Míšou, jsme komplet. A šup šup, ať si ještě za světla stihneme užít první dávku Krkonoš. Bus nás sveze k lanovce Portášky a za pár minut už si užíváme výhledy na převážně travnaté stráně a proužek sjezdovky mezi nimi. První větší sníh. Dopřáváme si chvíli pro bobování a pak se po té sjezdovce dolů a pak napříč stráněmi vydáváme k chalupě na večeři. Ve večerním kruhu sdílíme první zážitky a seznamujeme se s fungováním chalupy i plánem na zítřek. Zbytek dne každý využije, jak umí, chalupou zní radostný křik od fotbálku nebo houpaček, klávesy a velká skupina hráčů i pozorovatelů opět usedá k Bangu. V osm pouštíme první část Pěti báječných strýčků a pak už do hajan, prostor pro špitání, v devět ticho a tma. Tedy, ehm, první noc se ještě všem neusíná tak hladce jako později, unaveni po lyžování, takže dole u holek se to ještě nějakou chvíli hihňá, seshora se co chvíli někdo courá na záchod, přicházejí i opravdu velké stesky, a tak s Ondřejem střídavě pomáháme potřebným dušičkám najít útěchu ve spánku.

ÚTERÝ

První ráno na chalupě, kde kdo nemůže dospat, naštěstí mají Skóča s Míšou připravenou snídani a před námi je první chystání na lyže. Naplnit termosky a krabičky, zkontrolovat oblečení (od zítřka už včetně ponožek a těch správných lyžovacích kalhot) a šupajdíme z kopce na bus. Ranní foto naproti zastávce se stane každodenní tradicí. Cesta na Pomezky trvá zhruba dvacet minut a tam na nás už čeká Síma, která jela napřed, vyřídila skipasy a teď nás s vydatnou pomocí instruktorky Barči vybavuje lyžařskou výstrojí. Napoprvé to zabere kus času, ale už stojíme pod svahem, děláme si krátkou rozcvičku, rozdělujeme se na dvě party a první s Barčou a Katy vyráží vlekem na kopec. Po celý pobyt se lyžuje jen z půlky svahu, tj. modrá sjezdovka, ale našim potřebám to úplně postačuje, skupina se oproti loňsku výrazně omladila a není v ní nikdo, kdo by brblal, že nemá dostatečné lyžařské výzvy. Tygři začátečníci se Símou a Ondřejem se nejprve pouští do lyžařských hrátek dole pod svahem, aby se pak brzy i oni vydali poznávat radosti a překonávat výzvy vleku a svahu. Obědváme polévku ve Skimu a pak pokračujeme v lyžařském tréninku přibližně do čtvrt na čtyři. Bus zpět nám jede o půl páté, což je tak akorát na přezutí, sváču a chvíli sáňkování. Na chalupě už čekají brambory na loupačku, ještě doladíme, kdo bude kde spát, aby každý, kdo potřebuje, měl po svém boku oporu průvodce nebo kamaráda. A už to jede: kruh, který se tématicky věnuje tomu, jaké různé emoce jsme během dne prožívali a že, kupodivu, žádná z nich nezůstala navěky, po něm volná zábava na divokém západě, zuby, pyžámka, Báječní strýčci a spát.

STŘEDA

Sněží! Obstaráváme všechny ranní záležitosti, poděkujeme Krakonošovi a po desáté už zase stojíme na svahu a s nadějí sledujeme, jak se i okolní kopečky pokrývají vrstvičkou sněhu. Draci i Tygři trénují plužení, obloučky, jízdu všemi směry v mnoha obměnách. Většinu party potěší slalom i volné jízdy dle přání každého, odpoledne už se rozdíly smývají, však jsme taky všichni draci, už mezi námi není začátečníků! K obědu opět polévka a pak už jezdíme společně, zatímco nás na svah přijede navštívit i Míša, Skóča a Kordulka. Nic se nemá přehánět, a tak po třetí hodině už v poklidu svačíme a kdo chce, ten jde zase sáňkovat. Na chalupě pak chvíle klidu či zábavy, mňamózní večeře, šup vystřídat ve sprše a už se promítá první polovina Lva, čarodějnice a skříně.

ČTVRTEK

Tento den je obvykle věnovaný celodennímu výletu, ale ač se sněhové podmínky každou hodinou zlepšují, pořád nejsou takové, abychom na něj mohli vyrazit. Výsledný plán ale není ani o trochu horší: dopoledne lyžovačka, pak sváča a už vyrážíme se sáňkami, boby a ježdíky přes kopeček na oběd do Moravanky, kde je pro nás připravena polévková hostina, zelňačka a vývar teče proudem. Odpoledne si užíváme azura, výhledů na Sněžku, sněhových hrátek a jízdy na saních, někteří včetně návštěvy potoka. K našemu řidiči tentokrát přistupujeme až u Spáleného Mlýna, už se podivoval, kde nás má, a odváží nás zpátky pod chalupu, ve které už čeká kuchyňský tým s večeří. Sláva jim! Sláva nám! Další nádherný den končí, vše uzavíráme sdílecím kruhem a nezbývá než dokoukat Narnii, doposlechnout Báječné strýčky a nabrat síly během poslední a nejklidnější společné noci.

PÁTEK

Vstáváme o půl hodinky dříve, aby byl čas si zabalit, dobře rozlišit, co má přijít do malého a co do velkého batohu, a ideálně toho na místě moc nenechat. Poprvé tu máme mírný stresík, aby každý měl, co potřebuje, včetně trochy snídaně v bříšku, ale pak už jsme zase nastoupení na ranní foto před zastávkou. Přeci jen už unavená partička vyprodukuje své poslední záseky a pak už zase radostně lyžuje. Viditelnost se postupně snižuje, tak tak ještě stihneme odstartovat a stopnout časy všech závodníků velkého slalomu, který pro nás připravil kamarád a dřívější instruktor Alza, a pak už jde část do tepla a na čaj a poslední dvě jízdy si dopřávají jen ti vskutku nejodolnější. Oběd je tentokrát za odměnu (a Símě patří obrovský dík, že po celou dobu dělala vše pro to, aby pro nás na každém místě vyjednala ty nejlepší podmínky, jako třeba tento dnešní řízek s kaší, a samozřejmě i za její neúnavný proud energie a schopnost podpořit každého lyžaře) a po něm následuje slavnostní udělování diplomů a poslední přezouvání z lyžáků. Do odjezdu autobusu zbývá chvilka, vše běží jak na drátku, a už zase frčíme z kopců busem na vlak. Ve Svobodě honička i nudička, ve vlacích pytel blech, na nádraží rodiče a doma vlastní postýlky… báječné to bylo! Děkuji všem za podporu, za důvěru, za skvělou příležitost pobýt s tolika nádhernými mladými lidmi, naší nadějnou budoucností. Howgh, Katy