Březen 2022 ve školce

28.3. Orlíci

Busem z Řevnic jsme vyrazili do Bubovic. V Dobřichovicích přistoupila další skupinka dětí, která měla namířeno tamtéž. A tak krom jedné babičky byl autobus plný dětí s batůžky. V Bubovicích jsme se seznámili s putovní lesní školkou z Dobřichovic a vyrazili do lomu Čeřinka na podběl. Podběl je v plném květu, a tak jsme si všichni nasbírali dost na lahodný léčivý čaj. Po svačince jsme se vydali přes vrchol Paní Hory, kde jsme obdivovali kvetoucí koniklece, jaterníky, sasanky a spoustu motýlů. Počasí bylo už hodně jarní, skoro až reklama na léto. Z Paní Hory jsme sešli do údolí Bubovického potoka, po kterém se v tomto suchu slehla zem. Suchým korytem jsme přes vyschlé vodopády došli ke Kubrychtově boudě a tam jsme poobědvali. A potom hurá k Berounce do Srbska a na vlak.. a dóm. ÓM Španďa

28.3. Vlčata

Teď odpoledne, kdy je krásně a teplo a kdy píšu tento zápis do kroniky, se mi už ani nechce věřit, že ráno bylo chladné a zemi pokrývala jinovatka. Třpytila se v ranním slunci, pod jehož paprsky se pomalu měnila v kapičky rosy. Bylo nádherně!
Ráno jsme se sešli u ohýnku v týpí, povídali jsme si o Moraně a kreslili všechno, čeho bychom se chtěli se zimou (a s Moranou) zbavit. Pak jsme to všechno spálili, přivítali jsme se v ranním kruhu a vyrazili jsme do kamenného lomu. Cestou tam i zpátky jsme pozorovali probouzející se jaro. Našli jsme rozkvetlý podběl a zaujal nás také rašící modřín. V lomu bylo krásně, posvačili jsme, povídali jsme si a hráli jsme si. Nakonec jsme ale přeci jen museli zpátky do zázemí, kde na nás čekaly výborné palačinky. 🙂 
Po skvělém obědu jsme si odpočinuli u pohádky O Zlatovlásce. Po pohádce jsme si připomněli koloběh vody a rukama jsme malovali vlastní představu vody. Prožili jsme krásný slunečný den, který nám hrooozně rychle utekl a už teď se těšíme na příští týden! Desi

25.3. Veverky

Je krásně slunečné ráno, na březen teplíčko. Setkávám se u koní s Živem, který přišel jako první. Nosíme seno a nakládáme koblížky do kolečka, aby měla Kayli ve výběhu pořádek. Za chvíli se začínají trousit ostatní a my už máme u koní hotovo. Přesouváme se na verandu a do týpí, kam ostatně putují všechny batůžky. Milan mezitím kupuje cestou od nádraží sůl na náš dnešní projekt: pytlíčky na bylinky. Brzy je tu – i s kilovkou soli kamenné. Propojujeme se v ranním kroužku a zdravíme sluníčko. Máme plný stav a navíc i Lexu, maminku Jindřišky. Vydáváme se do lesa. Pěšinka nás vede přes rokli vzhůru k písečku nad lesním divadlem. Původně jsme chtěli spočinout až nad jupiteří pastvinou pod duby, ale písek si děti magicky přitáhnul. Zůstali jsme tam. Uzlujeme, stavíme domečky, kreslíme do písku, kutáme a brousíme bílé valounky, vyřezáváme, věšíme lana na větve habříků, aby se na stromky lépe lezlo. Připomínáme si pravidlo, že na strom je třeba se vydrápat vlastními silami. Dospěláci nikoho nevysadí. Postupně skládáme a jutovým provázkem svazujeme látkové pytlíky s Luckou, abychom je v zázemí mohli rovnou hodit do barvy. Každý si také vybraný pytlík opatří podpisem a malou značkou. Ondru Hoffíka zaujal statný pařez a dlouho si na jeho vyhlazeném koláči vytváří pískové ornamenty. Jindřiška se zase hezky zapojila do hry s děvčaty. Když jsou všechny pytlíčky vyvázané, je tak akorát čas vrátit se do zázemí. Dáváme si oběd a naše látkové zámotky jdou šup do horké žluté lázně. Po důkladné koupeli pytlíky vymácháme a převážeme ještě jednou. Podruhé půjdou plavat do zelené. Šíma dnes odchází dřív, maminka Bára s Matoušem už na něj čekají. Šímův pytlík zůstane zářivě žluto-bílý, to vůbec není špatný výsledek. Děti si hrají na písku a v malém lese za maringotkou, skupinka školkových i školních pomáhá rozvazovat zelené zámotky, ždímat a věšet na slunce. Jarní barvičky se povedly – bylinkám bude v batikovaných pytlících jako v pokojíčku. Tak ať u vás doma najdou využití, nejenom na jaře 😉 Lucka

23.3. Výroba Moranky ve středečních Volavkách

Kolem jarní rovnodennosti již tradičně vynášíme Moranu. Takovou svojí malou rodinnou jsme si vyrobili ve školce. A kdo jste s námi nebyl, můžete si ji vyrobit doma, je to snadné. Potřebujete jen na procházce v lese najít dva klacíky a provázkem je svázat v pevný kříž. Pak na louce či paloučku najdete suchou trávu, kterou převážete kolem a vytvoříte tak hlavu a náznak sukýnky. Když navážete více trávy, sukýnka je o to bohatší. Dozdobit ji už pak můžete, jak je libo. My jsme zůstali u přírodních materiálů, aby nám Morana neudělala škodu, až poplave po proudu směrem k letním dnům.

16.3. Slavnost otvírání studánek s Volavkami a Klubíčkem

V noci nám krásně napršelo, den se tedy otevřel pěkně svěží, za mraky se na nás usmálo sluníčko, které jsme společně zavolali a ve velikém kroužku přivítali. Píšťalka nás navedla na cestu za studánkou, která byla lemovaná úkoly a písničkami. Spolu s Eliškou, Gábi a Michalem jsme procházeli lesem po modrých fáborkách, zpívali si a povídali o vodě a jejích podobách. Pod studánkou na mýtině jsme posvačili, posilnili se na další hádanky. U studánky na nás čekala dokonce i studánková víla, která se lidem moc neukazuje, ale protože jsme jí pomohli studánku očistit a po zimě opravit, přinesli umyté hrníčky a na okrasu krásnou mandalu, byla na nás vlídná a pověděla nám co se jí během zimy vše přihodilo… Po obědě nám Jindra připravila výtvarné tvoření, a tak jsme si všichni ještě i vodu namalovali. Byl to krásný den, který hezky plynul, stejně jako naše říčka Berounka. Gábi

10.3. Vážky

Ráno jsme se sešli ještě v mrazivém zázemí. Brzy však vykouklo sluníčko a my jsme s dětmi vyrazili na avizovaný výlet k řece na vrbové proutí na výrobu lapačů snů. Po cestě začalo sluníčko krásně hřát. U řeky jsme se nejprve posilnili svačinkou a pak jsme vyrazili na průzkum a proutky. Proutky jsme zapletly k sobě do kolečka a vzali s sebou do zázemí na odpolední dotvoření. U řeky si děti ještě hrály na piráty, na rybáře atd. Cestu nahoru do kopce do zázemí jsme zvládli bez problémů. Tam na náš už čekalo výborné rizoto. Odpoledne jsme pomocí barevných bavlnek a korálku dotvořili lapače snů. Den nám utekl jako voda a těšíme se na příště. 

7. 3. Vlčata

Dnešní ráno bylo pošmourné a ledové. Ještě poletoval snížek. Sešli jsme se sice v počtu větším než komorním, do plného složení vlčat nám ale ještě dost mláďat chybělo… 😉
Když jsme se všichni sešli, přivítali jsme se v ranním kruhu a vyrazili jsme do lesa. Zamířili jsme ke krmítku, cestou jsme se zastavili u našich klouzaček, které jsme si udělali z velkých potrubních rour vedoucích v jednom místě pod cestou (nebojte, jsou krátké a opravdu široké;-) ). Je to velká zábava klouzat se v nich i lézt zpátky nahoru.
Když jsme se dost vyjezdili, pokračovali jsme ke krmítku. Cestou jsme narazili na posed, ze kterého jsme si udělali rozhlednu a svačinkové místo. 🙂 Po svačině jsme pokračovali ke krmítku, kam jsme nasypali ptáčkům zobání, a přes palouček jsme se vrátili do zázemí. 
Po výborném obídku jsme v týpí u ohýnku vyprávěli pohádku O sněhové vločce, která je vlastně vyprávěním o vodním cyklu. Po pohádce jsme mokrou technikou malovali sněhové vločky. Děti si je pak dotvořily jinými barvami a jinými tvary či obrázky podle své fantazie. Vznikla úžasná dílka. Symbolicky jsme se tak začali loučit se zimou. Při tvoření jsme si ještě povídali o zítřejším svátku všech žen, a že obrázek můžou dát maminkám k tomuto svátku. 🙂 
Den nám rychle utekl, a už se těšíme na příští pondělí. Desi