Expediční ÚTERÝ

19.10

Dnes zůstala Katy doma, a krom pozdravů nám poslala s sebou i výtečný oběd. Na výlet jsme s sebou tedy vzali Ditu. Nakonec jsme přepracovali původní plán a vyrazili kratší trasou po modré před Korno ke Kodské jeskyni, kde jsme si dali oběd a ohřáli a ovoněli se u ohně. Než jsme vyrazili prozkoumat Údolí děsu, tamní kaskády a hledat další jeskyni, zahráli jsme si Rozárčinu Kimu hru. A chvili chillu jsme si pak dopřáli na hřišti v Srbsku pro čekání na vlak. 

12. 10

Tentokrát jsme stanici Řevnice přejeli a vystoupili až ve Třebani, odkud jsme vyrazili po žluté na Karlštejn, kde jsme si prohlédli nádvoří. Cestou přes les po červené svatojakubské na oběd jsme pak hráli postřehovou hru. Po obědě jsme hrali hry pohybové a vyzkoušeli si pozornost a paměť při kimově hře, tentokrát v audio verzi. Cestou na Rovina jsme šli chvíli offroad, abychom se vyhnuli cestě po silnici. Pak už zbývalo jen proplést se Řevnicemi a za chvíli jsme nasralo do vlaku. 

5.10

Tentokrát jsme se po dvoutýdenní pauze sešli na cyklovýlet, který jsme chtěli ještě v této sezóně stihnout. Naštěstí nám počasí přálo. Po pár komplikacích v Řevnicích a velké pomoci Martina Šulce s dovozem potřebného chybějícího vybavení jsme se mohli konečně vydat na cestu. Klasiku po cyklostezce s krátkými zastávkami jsme změnili v Dobřichovicích. Po vzoru Chrise jsme se vydali po Všenorské straně s menšími kopci na výjezd okolo železničního mostu v Mokropsích. Tradičně jsme si udělali přestávku u jezu, kde nám opět pomohl Martin Šulc, tentokrát mladší, vyjednat půjčení podběráku od tamních rybářů, abychom mohli vylovit uteklou přilbu. Odpočati a obveseleni jsme vyrazili na další úsek a dál jsme se drželi tradiční cesty až k biotopu, jen jsme pokračovali dál do centra Prahy. V restauraci Musa jsme si dali k obědu polévku a děti si pak užili polední pauzy buď na zdejším hřišťátku nebo v cykloparku. Naše další cesta vedla po cyklostezce přes Lahovice a Chuchli až na Smíchov, kde jsme naší 30km pouť zakončili. 

14.9.

Vyrazili jsme z Řevnic po cyklostezce na bruslích, skejech a koloběžkách do Dobřichovic,
kde jsme si zahráli seznamovací intu-hry, bystřili přesnost, postřeh a soustředění. Poté jsme závodili, a poměřovali své síly, načež jsme si dali u nás k obědu sushi a zahráli si Kimovu hru a trénovali paměť. Po obědě jsme vyrazili směr Černošice a dojeli téměř na konec Dobřichovic, než jsme se museli vracet kvůli opravě lávky oklikou přes druhý most na nádraží.

7.9.

Dnes jsme se potkali v Řevnicích, všichni se konečně zase pozdravili, a vyrazili se podívat na okolí z nadhledu, pěkně posazení na betonovém křesle na mořinském kopci. Odvážní se dívali i ze sousedního menhiru. Poobědovali jsme a již tradičně si prošli s dětmi dotazník, co by chtěly tento rok zažívat, naučit se nebo se v tom zlepšit. Dnes to bylo hodně putovní, přesto jsme i zařadili intu hry s míčem, abychom se mimo jiné dozvěděli navzájem svá jména. Putování jsme cestou přes Karlík zakončili v Dobřichovicích.

Napsat komentář