ZA POHÁDKOU DO LESA 16.- 20.8.2021
Den poslední: BUDULÍNEK
Náš poslední den byl ve znamení Budulínka. Ráno jsme si vyrobili indiánské čelenky, protože Budulínek si moc rád hraje, nejen na indiány. Použili jsme k tomu kůži a různá peříčka. Všechny byly překrásné. Pak už jsme se pustili do příprav našeho představení. U čtyřdubu jsme pověsili oponu do pohádky, vystavili naše obrázky a taky si zahráli společně naší pohádku se všemi rekvizitami – dřívky, lištičkami i šátečky. Některá úskalí se nám tak podařilo zvládnou ještě dříve, než přišli diváci. Jako například čí které ozvučné dřívko bude. Protože i když jsme si při jejich tvorbě říkali, že jsou všechna všech, bylo těžké se neupínat zrovna na to své. To známe moc dobře i my dospělí. Dřívka nás budou nadále doprovázet i další školkový rok, už se moc těšíme, až je po prázdninách ukážeme dalším dětem! A tak když jsme pak hráli pro rodiče i spolu s rodiči „… že nám to někdy neladí, nám skoro vůbec nevadí. Hlavně že dobře to dopadlo a stejně tak i naše divadlo!“ Díky za parádní čas!
Den čtvrtý: BUBÍNEK A HOUSLIČKY
Dnešek se nesl ve znamení hudby. Dřívka jsme ještě před procházkou zbrousili a připravili na malování. Po svačince se k nám přidal Michal Turek a taky nová holčička Julinka. A vydali jsme se za pohádkou do lesa! Tam jsme si nejen pohráli, ale také zazpívali – s housličkami, cellem, bubínkem, dřívky. S Budulínkem jsme si zahráli na schovávanou… Budulínka hrají rádi kluci, hlavně Pepan, Eliášek, Jenda, ale i Šimon a Živo. Chvilku jsme byli lištičkami – ty nejvíce baví Lotku a Ondráška a taky Florinku, Vesnu, Kiru.., s babičkou Luckou a dědou Michalem jsme ho pak pomocí písničky společně zachránili a vrátili se domů, kde je rád Juliánek. A mohla začít volná hra. Do zázemí nás zavolal až hlad. A taky malování našich dřívek. Ty nás budou doprovázet i další dny školkové. To se bude páni muzicírovat! Zítra už se na vás na všechny těšíme!
Mrkněte do fotogalerie – děkujeme mamince Aničce za parádní, každodenní dokumentování.
Den třetí: LIŠTIČKY
Dnes bylo o něco tepleji, takže byla síla hned z rána pustit se do práce. Zatímco děti s Luckou šily a malovaly papírové pytlíčky na lišky, Gábi nařezala ozvučná dřívka. S těmi jsme si pak v ranním kroužku rovnou zazpívali naší Budulínkovou písničku a vydali se do lesa. Tam jsme si napřed pohráli a nasvačili se a pak se objevili najednou všude lištičky – to z toho oranžového filcu. Těch bylo! A tak nezbylo, než zavolat na pomoc pohádku. A v ní dědečka i babičku a taky Budulínka. Ten lištičkám zase naletěl a nechal se unést. Když jsme jim vyprášili kožíšky, děti si je chtěly téměř všechny schovat u sebe. PROSÍME, ZDA BY SI LIŠTIČKY MOHLY DĚTI PŘINÉST I DALŠÍ DNY. Pak jsme se vydali navšítívit našeho školkového dědečka, pana Platila a dát mu dáreček. Byl moc rád a dokonce nás pustil natrhat si ostružiny. Jen si povzdechl, že neví, zda nám zvládne i v dalším roce ráno zatápět. Kéž by! Po malém odpočinku po obědě v zázemí jsme si natiskli každý svůj velký, látkový pytlík. Jsou na něm i liščí stopy, ale sloužit může ke všemu možnému, nejen k odchytu lištiček. NEZAPOMEŇTE SI NATIŠTĚNÉ BARVY PŘED POUŽÍVÁNÍM PŘEŽEHLIT! Samozřejmě nechyběla hra na pískovišti, ale to už se přiblížil čas vyrazit domů.
Druhý den: BABIČKA A DĚDEČEK
Ráno nás trochu zmrazila zima, jakoby se podzim chtěl už připomenout. My ale o něm ještě nechtěli ani slyšet, natož se soukat do teplého oblečení. Proto jsme hned po výrobě housliček a bubínku ze samotvrdnoucí hmoty, rozdělali pořádný oheň. To nás nabilo a taky rozparádilo, a tak jsme se po našem kolečku mohli vydat do lesa za hrou a svačinkou. Malé putování nás zahřálo spolu se sluníčkem a už na nás čekal oběd v podobě pečených brambor. Opravdu podzimní připomínka to byla dnes. Po obědě jsme si zalezli do jurty, kde jsme si pověděli pohádku – tentokrát jsme si vyzkoušeli, jaké je to být babičkou a co všechno ty naše babičky umí a jaké jsou skvělé. Stejně jako ta od Budulínka. Lucka vytáhla skutečné housličky a mohla tak začít naše písnička: „Máme malé housličky a pěkný bubínek, jsou tak čtyři lištičky, pátý Budulínek..“ Po pohádce jsme se pustili do malování akvarelovými barvami na mokrý papír. Vznikly nádherné obrázky. Těšte se na páteční výstavu!
První den: SEZNÁMENÍ A OPONA DO POHÁDKY
Ráno bylo mírné a pozvolné. Jen co jsme se všichni vykulili na kopeček, kde bydlí náš domeček – naše týpí a školka, Lucka už měla připravenou výrobu makových babiček. Byly to leckdy fešandy i tanečnice. Inu babička je ještě štramanda. Poté jsme se všichni v kruhu přivítali, pozdravili sluníčko a taky se vzájemně představili písničkou „Jak se jmenuješ“. Řádně jsme se napili a vydali se pozdravit les. Palouček, který jsme objevili byl trochu smutný, neb se zde těžilo dřevo a některé smrčky napadl kůrovec, tak jsme se rozhodli ho rozveselit naší přítomností. Po svačince jsme si hráli, jak každý chtěl. Větší kluci jako Jenda, Pepan si vzali lana, Šimon zahodil boty a přidal se k nim bez meškání, stejně tak nováček Živo. Juliánek s Floriankou pozorovali vše od svačinky. Lotka s Ondrou měli meče z kůry. Holčičky Lotka, Vesna a Kira spolu s Eliáškem stavěli domečky skřítkům. Čas plynul, když v tom na nás z lesa zavolala pohádka. Nebo my na ní? A byl tady s námi Budulínek. Taky jsme si dnes namalovali oponu do pohádky. A pizza k obědu?! Ta už tomu všemu jen nasadila korunu:)
Gábi Doubek
