ŠKOLA – Čtvrteční výzkum a tvoření, prosinec 2019 – únor 2020

16.1.

Příběh, kterým byla první polovina dne inspirována, se odehrál r.1970 v Peru. Naše vysokohorská expedice společnými silami zdolala několik překážek a ukázalo se, že máme výborně spolupracující děti a také přirozené vůdce. Při překonávání ledové průrvy to byl v jedné skupině Tim. Když skupinu postihla sněžná slepota, tak ji do bezpečí dovedl Matouš. Některé oslepené děti se vydali na cestu s bezmeznou důvěrou (Róza a Tigra).

Na základě minulých příběhů o vesmírných cestách se děti rozdělily na dva tábory – ruský a americký a začaly zdobit své budoucí rakety. Příště budeme pokračovat a snad je i vypustíme na oběžnou dráhu 🙂

Novým představeným hrdinou byl Václav Kuklík, který měl pohnutý osud. Bojoval v obou světových válkách a za komunismu byl vězněn. Snad nám příště děti připraví další inspirující příběhy z historie, abych měla kde čerpat nápady na další tvoření a pokusy.

9.1.

Po zimních prázdninách jsme se sešli na nádraží i s expediční skupinkou. Byl parlament a navíc nás čekal společný program i odpoledne. Hlavním bodem byly sladkosti a já pevně doufám, že jsme ho probrali v maximálním možném rozsahu a tím je to konečně vyřešeno.

Po obědě jsme si udělali rychlou novoroční magnetku. Potom dostaly slovo děti a jejich hrdinové. První se před obecenstvo úspěšně vydal Matouš a krátce pohovořil o N.Armstrongovi, poté Mia o J.Gagarinovi a nakonec děkuji Olíkovi za českého hrdinu M.Velíška. Tím jsem krásně mohla navázat na naše hrdiny a povyprávět příběh z Krkonoš krátce před první světovou válkou.

Ostatní dostanou šanci po návratu z hor. Na příště mi stačí jen jméno hrdiny, abych mohla tématem tvoření navázat na příběh.

Neměla bych vynechat zmínku o tvorbě lyžaře. Bohužel z nedostatku času vám doma asi přistály bezruké exempláře bez čepic. Dokážete-li uchovat a příští čtvrtek donést, můžeme je dodělat.

19.12.

Zvláštní den. Poslední setkání některých školáků a průvodců před prázdninami a hlavně naše Besídka! Od rána jsme se připravovali. Děti věděly, co vše potřebujeme stihnout a úkoly plnily podle svého uvážení. Každý udělal ozdobu z drátku a korálků na prodej, a pak se psaly cenovky, balila mýdla, připravovaly rekvizity a kostýmy. Dopoledne uteklo velmi rychle a po slavnostním obědě jsme sbalili kárku a vyrazili dolů. Ani jsme nemrkli, zopakovali několik dialogů, připravili stánek, prošli se na nádraží a už se otevřela „brána“ pro příchozí.

Besídka byla vydařená, užili si ji všichni zúčastnění. Aspoň v to věřím. Osobně děkuji za tu vřelou chvíli mezi vámi a vašimi dětmi. Přeji krásné zimní dny a těším se v lednu naviděnou,

Jindra

12.12.

Asi síla úplňku, nebo co to bylo, vaše děti přímo nadupalo energií. Byly hodně živé, tak jsme cestou popobíhali a první velkou přestávku řádili u dřevěných klouzaček.

Přiznávám svou ranní roztržitost a zapomenuté drátky, takže slíbený výběr aktivity se nezdařil. Druhý zádrhel nastal u šicího stroje. Museli jsme se tedy popasovat s přemírou energie, nenaplněným plánováním a aktivitou, která vyžadovala trpělivost a jemnou motoriku. Nakonec, k mé radosti, vznikly alespoň tři kulíšky. Jsou vyfocené, tak mrkněte.

Odpoledne jsme se staršími „nečeštináři“ došli na poštu poslat dopisy a nakonec se asi na dvacet minut zastavili na hřišti.

5.12.

Opravdu nám začíná zima. Cestou od vlaku jsme si povídali o tom, jak bylo šlechetné, že Eliška a Jenda vstali dřív, aby nám zatopili. Aňulka utrousila i nějakou tu slzu, jaká ji byla zima na ruce.

Parlament dnes vypadal malinko jinak. Dali jsme si kolečko, abychom měli šanci ventilovat naše problémy, a pak jsme se rozdělili do 4 skupin a pracovali jsme s tématem chování. Práce v menším kolektivu jsou cenné a mají většinou výborné výstupy. (podrobnosti budou zveřejněny v zápise)

Jak jsem slíbila, vytáhli jsme šicí stroj a každé dítko s lehkou pomocí ušilo látkový sáček. Byla jsem zájmem o šicí stroj potěšená, tak se k němu ještě vrátíme. Výsledky budou k zakoupení na besídce 😉

Napsat komentář