Zápis z pátku 14.10. od Petry

Počasí nám přeje, a tak se ráno z nádraží vydáváme o něco delší cestou kolem planých jabloní. Jablíčka jsou krásná, sladká, červená, žluto zelená a dětem dostupná i ze země. Někteří odvážlivci lezou i do větví, ale ty plané jablůňky se umí dobře chránit proti okkusu a  mají takové větvičkové skorotrny. Pračlověčí sběrači se v nás nezapřou, a tak všem září z tohoto úlovku oči. A to potkáváme ještě ořešáky a spoustu bedel. Nádherná podzimní hojnost, kterou si všichni moc užíváme. Cesta je tentokrát dobrodružná a na svačinkové místo je třeba přeskočit pořádný rygol a zase ty zářící oči ať už jsme ho překonali úplně sami, s lehkou pomocí, nebo po všech čtyřech. Zasloužená svačina a po ní řádění v lese. Ale s vidinou, že si budeme připravovat moučník – tekutý štrůdl, rozuměj, rozvařená jablka se skořicí a pomerančovou kůrou se vydáváme opět dál. To se nám to povedlo, oblizujeme se až za ušima. Ale už je čas umýt misky a vydat se na nádraží a do ruchu města. Petra