Z kroniky 3.-7.10.
Pondělí
Terka a Jirka – epocha Já a moje tělo
Takto tento den zapsala Rozárka: V pondělí jsme zjistili, že nám na brigádě odnesli klády, ze kterých jsme chtěli stavět srub. Našli jsme spadlou borovici a rozřezali jí a pak jsme našli další spadený strom v rokli a byl dlouhý, tak jsme ho taky rozřezali. povídali jsme si o našich svalech a zkoušeli je skokem do výšky, do dálky a během na 100 metrů. Hráli jsme sumo zápasy. Zaujalo mě, že svaly máme úplně po celém těle. Róza
Pouze bych doplnila, že jsme prolézali i lanové dráhy na hřišti, přitahovali se a dělali kotrmelce na hrazdě a zkoumaly, které svaly nás bolí a které můžeme ovládat svou vůlí a které ne. Obkreslili jsme si panáčka do sešitu a každý sám za sebe k němu připisoval, jak se které části těla jmenují. Vládík panáčkovi podle knížky nakreslil i obličejové svaly a většinu vnitřností – neuvěřitelné! Díky tomu jsme zjistili, že už vlastně umíme pojmenovat každou část těla. Odpolední kohoutí zápasy jsme si užili moc, i když děti měly ze začátku trochu strach. Když ale viděli, že jde jen o vyšťouchnutí druhého z kruhu a zjistily, že všichni mají rovné šance, přeměřovali své síly holky s klukama a starší s mladšíma a nejednou jsme užasli nad vítězem. Terka
Úterý
Tom a Terka – výtvarka
Takto tento den zapsal Otík: V úterý jsme malovali, co bysme chtěli být, kdybysme byli zvířetem. Moc se mi líbil dnešní slejvák. Taky jsme hádali slova podle počtu písmen a poslouchali jsme muziku. Otík
V úterý opravdu mocně pršelo. Pelášili jsme tedy přímo na jurtu a pustili se do díla. Téma bylo tentokrát „namalovat zvíře, kterým bych chtěl být“. Hnedle se nám na papírech začala rojit pestrá paleta živočichů! Gepard, orel a další …… K tomu všemu nám ještě Terka pouštěla muziku a po skončení práce byl čas i na tancování. Když se domalovalo, dotancovalo a uklidilo, zahráli jsme si ještě šibenici. Neděste se! Jde o hru, kterou určitě všichni znáte. Hádání slov po jednotlivých písmenech. Hra, která je na procvičení abecedy docela fajn. Tom
Plavání
Dnes jsme po společném pozdravu a rozplavání zúročili prvky z předešlých lekcí uvolňující krční páteř a směle se pustili do nácviku šipky – pěkně postupně, zatím ze sedu či z dřepu. Také jsme opět zkoušeli odrazy od stěny bazénu, které nás učí využívat svojí vlastní sílu spolu s oporou. Plavali jsme jako delfíni, což je jeden z prvků plaveckého stylu Motýlek. Nechyběla chvíle volného řádění s pomůckami a závěrečné uvolnění, které budeme časem prohlubovat. Gábi
Středa
Káča a Tom – exkurze v litografické dílně
krátký:
KAŠTANY, HUSKY pejskové, noemova archa a VŮNĚ dílny litografické, BARVA na válcích, KÁMEN a litografická tužka, svačinky, ořechy, autobus a metro, PIZZA, jezdící brouci a PAVOUK a myš, měsíc tvaru ženy a UFO stříbřitě modré barvy, srdce, tramvaj, vlak..
dlouhý:
Vlakem jsme nakonec jeli všichni pohromadě, výluka se toho našeho asi netýkala a tak jsme se cestou potkali všichni. Poslední várku jsme nabrali u vchodu do metra a bylo nás 14. Nathan omylem směřoval opačným směrem, ale díky obětavému tatínkovi nás dohonil později.
Metro, autobus do Zdib a tam – kaštany a kaštany a kaštany -jen jediný strom, ale sbírali jsme až baťohy a kapsy byly plné a stejně tam zůstalo tolik, že to nebylo ani poznat.
Husky pejskové za ohrádkou nás vítali, v povzdálí koně a rybníček a už vcházíme do dílny poté co jsme venku se napili.
Dýchla na nás tiskařská vůně a uvnitř jakoby zastavený čas – mašiny některé víc než sto let staré, jiné trochu novější, ale taky už se nevyrábí. Petr nám ukázal pár tisků, kde nechyběl ani náš předloňský a ukázal náš kámen. A sem teď každý nakreslíme svůj malý čtvereček a doprostřed něco společného -ale co? Ve vlaku to vypadalo, že se shodnem na lidském těle, ale nakonec to dopadlo jinak – při hlasování, co by kdo do společného chtěl padaly návrhy – pes, želva, dynosaurus, had, had, had, lodička, loď. A tak nakonec vznikla Archa noemova a to tedy luxusní. Nikdo se nehádal, kdo první, všichni disciplinovaně čekali až na ně vyjde litografická tužka. A teď to přišlo. Tom s Petrem převezli kámen k mašině a společně ho tam přehodili a Petr začal kouzlit – poléval naší kresbu kyselinou, posypával jí práškem zásypovým na dětské zadečky, potíral asfaltem a navaloval až to bylo najednou celé černé a pak to válcem celé smazal a nic tam nezbylo! Naštěstí hned dalším alchymickým krokem se kresba zase objevila, ale tentokrát pěkně tmavočerná. Postávali jsme kolem na židlích a pozorovali to. Teď nás Petr přesměroval k jednomu okraji mašiny, kde je několik válců na sebe napojených a naťupal na jeden z nich tmavomodrou barvu. Válce se roztočily a najednou byly celé modré a točily se a točily – krása. Nu a pak už Petr nakládal papíry a Tom otíral kámen a válce modrou barvu přenášely na kámen a z kamene na papír a vytiskli jsme jich spoustu, aby každý měl jeden velký a spoustu těch svých a ještě jeden jen prostředek společný. Dostaneme to příští týden, protože to bylo ještě mokré když jsme odcházeli. A odcházeli jsme kolem ořechu, kde jsem si zas trochu namlsali a už přecházíme na druhou stranu silnice na autobus, metro C a metro A, sviští kolem lidi, auta a my z metra vyplouváme a přímo naproti nám krámek s pizzou – to děti jednohlasně odhlasovaly – místo polévky pizzu. A spousta jich chtěla salámovou – dušovali se, že to jim běžně maminky kupují. A protože nebylo dost těch sýrových a chuť na salámové případně šunkové byla veliká, už nám pan prodavač podával a podával, že jsme mu vyjedli celý krám. Snědli jsme si každý svůj příděl u podivné stříbrné hlavy, která se za námi otáčela.
A už zase plyneme s davem Národní třídou až ke Špálově galerii, kde má výstavu Petr Nikl, kde několik děl vzniklo i v litografické dílně, odkud jsme právě přišli. Sešlo se tam i několik rodičů a než Petr Nikl přišel, sestoupili jsme po schodech dolů na promítání filmu o vzniku zde vystavených děl a byla to pěkná legrace.
A Petr Nikl už natáhl velikou roli papíru na podlahu menšího pódia a začal tvořit přímo před našima očima s pomocí svých podivných přátel nové dílo. Po papíře se točila Káča a rozstřikovala barvu, jezdila myška a cákala ocáskem, bručeli a bzučeli mechaničtí cvrčci a švábi s nádobkami na barvu na zádech a malovali a kreslili různé obrazce, přitom do sebe různě naráželi, vozili na zádech koule a kouleli se v nich a byla to švanda veliká, největší úspěch sklidil veliký pavouk, který za sebou zanechával kličkovanou čáru a pořád se s někým srážel. Nakonec jsem všichni na chvilku dostali hopsající pero a mohli jsme se jím na obraz podepsat. Petr se s námi rozloučil zatroubením na plechovou trubku a už zas proudíme v pražském davu do další galerie – do Hollaru spolku českých grafiků. Je tam další výstava, která vznikla spoluprací obou Petrů. Prohlížíme si různé tvary, které připomínají tu měsíc, tu mimozemšťana nebo ufo v různých barevných variacích a potom ještě chvíli listujeme mnoha vystavenými knížkami obou autorů.
Venku na nás vykouklo veliké červené srdce věnované Václavu Havlovi a už nás vcucla tramvaj a další a pak už jsem se postupně roztrušovali domů.
Čtvrtek
Petra a Terka – Angličtina
Dnes jsme si zopakovali slovíčka (IN THE CLASSROOOM, TRANSPORT A FAMILY) Naučili jsme se věty POINT TO THE… GO TO THE… a …TOUCH…BARVY. Cheetahs si procvičili čísla do 10 a vybarvovali pastelky a Lions cvičili slovní zásobu ze třídy (in thr classroom) a barvy. Stále opakujeme věty How are you, I´m fine, o.k., great, so so, bad, excellent, What is it? Who is this? This is a…, This is my… What´s her/his name? Her/his name is… Písnička s ukazováním na melodii (London bridge is falling down) Leaves/fall/rake/pile
ALL THE LEAVES ARE FALLING DOWN
FALLING DOWN
FALLING DOWN
ALL THE LEAVES ARE FALING DOWN, IT IS FALL.
TAKE THE RAKE AND RAKE THEM UP
RAKE THEM UP
RAKE THEM UP. IT IS FALL.
MAKE A PILE AND JUMP RIGHT IN
JUMP RIGHT IN
JUMP RIGHT IN
JUMP RIGHT IN. IT IS FALL.
Petra
Míša a Terka – matematika
Znovu jsme měřili svou výšku a rozpětí a porovnávali zjištěné údaje s těmi minulými. Povídali jsme si s mladšími dětmi pohádku o čísle 3 a o tříhlavém drakovi a učili se číslo 3 psát. Starší děti sami vytvořili číselné bludiště a doplňovali bludiště ostatních.
Míša Višňa
