Za hliněnou pohádkou 21. – 25.8. 2023

FOTOGALERIE POHÁDKA 2023

!POZOR POZOR! HOTOVÉ KERAMICKÉ VÝROBKY BUDE MOŽNÉ SI VYZVEDNOUT NA SLAVNOSTI 23.9. OD 16:00 V ZÁZEMÍ ZEMĚ!

Čtvrtek 24. srpna 2023

Ráno jsme kreslili křídami na papír Jiříkovu cestu. Partička kolem Ondry H. si zahrála “Člověče, nezlob se”. Tentokrát nás místo Gábi doprovázel Španďa s Růžou a Mardžou, které mezi námi na ranním kroužku skákaly a dováděly. Potom, co jsme se přivítali, jsme vyrazili k potůčku. Nejdřív okolo studánky, pak tunelem a potom už po kamenné cestě, kde jsme si nasbírali kůry na lodičky, až k potoku. Na potoce byl velký mlýnek na vodu, za potokem jsme si nejdřív dali svačinu a pak jsme si šli hrát. Holky vyřezávaly u potoka krásné lodičky a udělaly si ve velké zátoce přístav, zatímco kluci si hráli se skleněnými kuličkami. Všichni se v potůčku cachtali a dováděli. Španďa vytáhl z pouzdra kytaru a Lucka se přidala s píšťalkou. Kdo měl chuť, zazpíval si naše pohádkové písně. Čas volného hraní nám uběhl jako voda. Vydali jsme se na cestu zpátky zase po kamenité cestičce, někteří bosky, tunelem a okolo studánky. V zázemí už na nás čekal obídek, misky, lžíce, pití a hurá na terasu na rizoto od Hynka a Lóti. Po obědě jsme šli modelovat z hlíny mističky na živou a mrtvou vodu, které jsme si někteří i ozdobili rytím a vytlačováním a někteří si je vytvarovali do moc zajímavých tvarů. Dnešní den se nám vydařil a na konci jsme postavili vysokánskou věž.

Róza M.

Gratulujeme borcům Viktorovi, Tobíkovi a Edovi, kteří zvládli výlet k potůčku sami bez rodičů – Viktor si dal sólo úplně celý den. To zaslouží veliké uznání, kluci! 

Středa 23. srpna 2023

Nejdřív jsme si pořádně zapatlali ručičky, protože jsme vyráběli šlikr na lepení keramiky. Tentokrát jsme se po ranním přivítání schovali do stínu a modelovali keramické portréty panny Zlatovlásky. Šlikrem jsme přilepovali oči, nos, pusu, atd. A lisem na česnek jsme promačkávali hlínu jako vlasy. Pak jsme si dali sváču a vydali se, kousek hupity, dupity, přes kořeny do lesa, kde za chvíli vyrostlo spoustu nových nebo zrekonstruovaných domků. K obědu byly brambory pečený, tak akorát maštěný, plněné papriky, salátek, zelí, pažitka a pestrobarevné květinky, mňamka to byla veliká. Po dobrém obědě jsme si chvíli hráli a pak nás svolala pastýřská píšťala na pohádku, kterou už jsme tentokrát dokončili. Ještě v pohádkové náladě jsme pozlatili vlasy Zlatovlásce, kterou jsme si vymodelovali dopoledne. A nakonec zázemím zlehka proletěla písnička o věži, co má ve špici zvonec, ten zazvonil a táborového dne byl konec.

Róza M.

Úterý 22. srpna 2023

Ráno nás Lucka přivítala s malováním vodních obrázků akvarelovými barvami, které se po papíře rozpíjely a dělaly ornamenty a vlnky. Potom nás píšťala svolala do kroužku, kde jsme se nejdřív přivítali a zahráli si na hada se jmény a pak si zazpívali dvě písničky. Kroužek se rozpustil a vydali jsme se do lesa, cestou jsme míjeli hned dvě mraveniště, prošli okolo studánky a po mostku rovnou k indiánské vesničce, kde jsme si dali svačinu a hráli si v lese. Na pohádku jsme se sesedli do kroužku a Gábi s Luckou nám vyprávěly pohádku o Jiříkově cestě ke Křišťálovému zámku, ve kterém přebývala Zlatovláska. Roklí jsme se potom vydali zpět do zázemí, kde jsme dostali těstoviny s mňamózní omáčkou od Dity. Po obědě jsme si chvíli hráli, a pak si rozcvičili prstíky s keramikou a vytvořili si kachličky s obtisknutými přírodninami, které jsme našli po cestě. K zázemí už se začali scházet rodiče, a tak se už vědělo, že horký táborový den chýlí ke konci.

Róza M.

Děti se nám zdárně aklimatizují, užívají si zázemí i hry v lese. Pomalu se začínají propojovat, stmelovat a hledat si kamarády mezi vrstevníky.  Dnes si několik kluků a holek poprvé vyzkoušelo zůstat s naší smečkou bez rodiče. Zvládli to na jedničku! Byl to opravdu vydařený, krásný a horký den.

Lucka

(Zpívali jsme si nejen ze zpěvníku ZeMě: Travička zelená (41); Já mám koně; Koulelo se, koulelo červené jablíčko; Teče řeka, teče, teče a teče )