Pondělí
3. 3. Divadlo Dejte šanci míru aneb Písání Džona Lemouna
Vyrážíme na představení Studia Light do paláce Akropolis v Praze. Napůl taneční a napůl divadelní představení nás přenese do hlavy Džona Lemouna a jeho povídek plných nonsensů. Po divadle pokračujeme na hradby Vyšehradu a dále přívozem na Smíchovské nádraží.
17. 2. 2025 Židovský hřbitov v Litni
Trasa: Leč – Liteň – Mramor – Šamor – Všeradice
Po svačině se vydáme na starý židovský hřbitov, kde se snažíme nalézt vyfotografované náhrobky se židovskými symboly a vyřešit tajenku: jak se řekne hebrejsky náhrobek? Pokračujeme na Mramor a Šamor, který je krásně zasněžený a slunečné dopoledne nám dovoluje kochat se skoro horskými pohledy. Najdeme jeskyni pod Šamorem, obědváme dle přání skupiny na rozlehlé louce vhodné na cukr-káva-limonáda. Nakonec navštívíme Všeradice: oblíbený rybník, rozeznáme husitský kostel (bývalou synagogu) od katolického a na hřišti čekáme na autobus.
10. 2. Bruslení na Letné
Dnešní bruslení je velmi komorní, z dětí jen 4. Na Letné máme dokonce slunce a bruslit vydržíme, i když možná tlačí brusle nebo se začíná dělat puchýř. Po obědě vyrážíme přes Letnou, Pražský hrad a Petřín na tramvaj, cestou (alespoň zpočátku) se snažíme hledat sochy významných osobností.
3. 2. Křižáci a husité na Políčku
Dnes nás čeká velká skoro bojová orientační hra. Rozdělíme se na křižáky a husity a na kopci Políčko nad Hlásnou Třebání se snažíme najít a dobýt co nejvíce hradů. V závěrečné bitvě na Vítkově (šátkovaná) dnes překvapivě vítězí Křižáci. Obědváme u nás doma a vracíme se do Řevnic.
27. 1. Vyhlídky nad Kazínem
Trasa: Černošice – Kazín – hradiště Humensko – vyhlídky – Všenory – podél Berounky do Dobřichovic
Putujeme z Černošic na Kazín a vyhlídky a parta je plná nápadů jako vždy. Zásoby dříví, honičky, žaludová vojna nebo most na ostrov a další aktivity nám putování zpestřují a někdy trochu opepřují.
20. 1. Bruslení v Karlíně
Vyrážíme bruslit na kluziště River Ring v Karlíně. Překvapivě jsme většinu času na ledě sami, tak vesele hrajeme na babu a další honičky a dvě hodinky utečou jako nic. Na oběd jdeme na Štvanici, zkusíme vyřešit tajenku o vodních ptácích a pozorujeme na Vltavě bohužel dnes jen kachny a racky. Nakonec natrefíme na bikepark a osamělé kolo od bicyklu.
6. 1. Tříkrálová výprava
Trasa: Řevnice – po zelené podél Babského potoka – vaření v lese – okolo Babky zpět do Řevnic
V Řevnicích jsou po víkendu zbytky sněhu, my zkoušíme zvolit mezi námi tři krále. Kdo je moudrý a spravedlivý jako Melichar? Kdo je statečný a vytrvalý jako Kašpar? Kdo je dobrotivý a velkorysý jako Baltazar? Z původního plánu dojít na Skalku sešlo, protože jsme se zdrželi u oběda. Kromě vaření polívky totiž dnes sbíráme smůlu a vyrábíme smolnou mast nebo „kadidlo“ na vykuřování.
16. 12. Lezení na stěně Smíchoff
Lezení probíhá podobně jako posledně, ale tentokrát nás posílila Jindra a umožnila tak individuální náročný lezecký trénink více dětem, za což děkujeme. Odpoledne Dívčí hrady též jako posledně.
9. 12. Neviditelné hřiště
Zúčastnili jsme se programu Neviditelné hřiště od studentů UMPRUM, který se odehrával v areálu staré Bubenečské čističky v Praze. Expedici začínáme procházkou a svačinou ve Stromovce, poté se přesouváme na program. Neviditelné hřiště je asi opravdu plné inspirací a pro nás je náročné svolávat partu ke stanovištím. Nakonec jsme strávili pěkný čas, někteří si i včas upekli trdelník a museli jsme letět na vlak.
2. 12. Lety a Políčko
Trasa: Řevnice – Lety – pod Skalicí – Políčko – Hlásná Třebaň – pod Černou skálou – Řevnice
Původní Kvidův plán nám zkazila nemoc, proto volíme procházku po okolí, kam nechodíme tak často. Dneska jen klučičí parta a klučičí hry.
25. 11. Vrásy na Damilu
Trasa: Srbsko – Kodské kaskády – Koda – po zelené a žluté k přístřešku pod Damilem – Damil – Beroun
Dnes nejprve pozorujeme pěnovcové kaskády a dáváme dohromady, jak vznikají, následně se snažíme najít slunečné místo na svačinu. Je mrazivo. Směřujeme pod Damil, kde chceme vařit oběd. S překvapením zjišťujeme, že máme na uvaření těstovin jen 2l vody. Každý se asi spoléhá, že vodu vezme ten druhý? Najíme se tak akorát, abychom nehladověli. Zkoušíme najít v lomu místa, kde jsou pěkně vidět vrásy a měříme, o kolik se zkrátily v průběhu deformace. Vylezeme na vyhlídku a pomalu sestoupíme do Berouna na vlak.
18. 11. Lezení na stěně Smíchoff
Dopoledne lezeme v boldříkově. Starší mají velký zájem zkoušet i náročnější stěny pro dospělé. Odchází po dvojicích s Matoušem a jistí se navzájem. Po obědě jdeme na procházku na Dívčí hrady.
11. 11. Křehký a plastický: Na Černolické skály a Korunku
Trasa – Dobřichovice – Černolické skály – rozhledna Korunka – vaření na tábořišti Black Hill – Chlum – Dobřichovice
Dnes jde místo Matouše Lucka. Začínáme u dubu v Dobřichovicích a rozdáme si syrová vejce. Kdo ho donese neporušené až na místo oběda? Po svačince vylezeme na Černolické skály a zkoušíme si měřit siloměrem, jaká síla je potřebná k tomu, abychom zlomili různě tenký klacek. Cestou na Korunku oplakáváme několik rozbitých vajec. Na ohništi pod rozhlednou vaříme polévku, zbylá vajíčka a opékáme hady. Ukazujeme si, jak se plastické syrové těsto mění po upečení na pevné. Cestou zpět nás Lucka bere přes svoje oblíbené místo na Chlumu.
4. 11. O politických vězních z lomu Velká Amerika
Trasa: Mořina – Velká Amerika – Malá Amerika – Liščí lom – Dub Sedmi bratří – Karlštejn
Inverzní mlhavé ráno, my stoupáme autobusem na Mořinu, občas prosvítá slunce. Přes židovský hřbitov se dostaneme k lomu Velká Amerika. Svačíme a parta se klouže na haldách. U památníku si připomeneme podmínky ve zdejších pracovních táborech, kde za komunismu museli dřít političtí vězni. Zkusíme si i my krátkou simulační hru: nesmíme říkat „ano, ne a jo“ a nikdo zpočátku neví, kdo jsou udavači – agenti STB. Nakonec navštívíme poměrně dlouhé přístupné štoly v Liščím lomu, které kvůli času ani nezvládneme prozkoumat až do konce.
21. 10. Druhý cyklovýlet
Trasa: Řevnice – Zadní Třebaň – Běleč – Korno – Karlštejn
Jak už trasa naznačuje, dnes nás čeká náročnější profil. A několik pádů z kola. Zastavujeme se v Bělči na farmě, kde nakupujeme sýry a okukujeme životní podmínky krav a telat. Obědváme kousek od kapličky po náročném stoupání směrem na Korno. A protože jsme rychlí, zbude nám spoustu času na loukách a vyhlídkách nad Tomáškovým lomem nad Karlštejnem. Parta se trénuje ve sjezdu po louce. Poslední rychlý sjezd bohužel končí pádem a nakousnutým jazykem.
14. 10. Orientace v Kejné rokli
Trasa: Řevnice – roklí Kejná k vodopádu a zpět
Trochu nás zaskočí studené podzimní ráno. Zkoušíme si s buzolou určovat světové strany a správně zorientovat mapu, poté ve skupinkách najít na mapě vyznačená místa v údolí Kejné. Slaníme se až k vodopádu, objevíme schovanou trampskou chatu. Kousek nad vodopádem vaříme těstoviny na oběd. Asi na čtyřech ohništích, skoro každý potřebuje vlastní. Les je plný hub a expedička plná vášnivých houbařů. Poučeni z minula, někteří už nosí i košíky.
7. 10. Lezení na Alkazaru
Trasa: Srbsko – Alkazar – Srbsko
Dnešní expedička vyráží na oblíbenou lokalitu horolezců – do lomu Alkazar. Vítáme i Simču s Kordulkou. Simča nám pomůže s jištěním. Matouš natáhl dvě cesty: snazší a obtížnější. Střídáme se na place. Po obědě navštívíme tamní štoly, ale tiše, abychom nevzbudili netopýry.
30.9. Trilobiti u Jinců
Trasa: Jince – PP Vinice (zkameněliny pod naučnou tabulí „na dně kambrického moře“) – po červené na Křižatky – po zelené do Hostomic
Vyrážíme s geologickými kladívky na naleziště kambrických trilobitů. Cestování nám značně komplikuje náhradní autobusová doprava (tam i zpět). Rozbíjíme suť v jednom z existujících lůmku a jsme mimořádně úspěšní: každý má alespoň kousek malého trilobita. Expedice pokračuje velmi pozvolna. Houbaři v čele s Luisem prosmejčí každou houštinku podél cesty. Obědváme už dost ve spěchu a spěcháme stále více. Třešničkou na dortu je závěrečný sprint, když zjišťujeme, že náhradní autobusová doprava nestojí u nádraží, ale na náměstí.
23.9. Cyklovýlet
Trasa: Dobřichovice – po levém břehu Berounky do Černošic – skatepark – po pravém břehu – Dobřichovice – zarostlá cesta podél Berounky – Řevnice
Na první cyklovýlet volíme rovinatý profil podél Berounky. Svačinka na volejbalovém hřišti hned rozproudí zábavu: menší chlapci si zkouší stále větší a větší kola, nakonec přijde na řadu i moje staré dámské s dětskou sedačkou. Pokračujeme do Černošic ke skateparku: vášnivá hra na babu, oběd a plážový písek. Cesta zpět nám ubíhá rychle, proto se rozhodneme dorazit až do Řevnic. Na závěrečném kruhu mnozí zmiňují jako největší zážitek z cesty závěrečné projíždění kopřivami. Rychlé prosvištění na kole byla snad nakonec lepší taktika než obezřetná chůze vedle bicyklu.
9.9. Rýžování zlata
Trasa: Všenory – po modré na rozc. Pod Kamenem – po červené asi 800 m na jih – podél bezejmenného potoka až skoro k silnici (rýžování) – přejít silnici a proti proudu Všenorského potoka – oběd pod skalní věží Slepucha – po červené do Černolic
Zpočátku deštivý den, u rozcestí Pod Kamenem se schováváme v turistických přístřešcích. Povídáme, co vše se dá těžit, trochu běháme, závodíme. V houští u potoka na nás čeká expert na rýžování zlata – Vladimír Strunga. Vysvětluje nám princip a už zkoušíme přeplavovat další a další jemné písky. Krásnou velkou zlatinku našla Gréta, ale ze samé radosti ji hned zase ztratila. Vladimír ukazuje, že můžeme magnetem vytřídit také magnetický písek. Začínáme být promočení zeshora i zespoda, odcházíme usušit se u ohně a uvařit si oběd. Přestalo pršet, zakládáme ohniště a vaříme rizoto. Po jídle si chlapci zapalují „dřevěné dýmky“ a pokuřují. Z Černolic se vracíme autobusem do Dobřichovic a vlakem do Řevnic.
2.9.
První den školy je tu. Sešli jsme se na nádraží v Řevnicích a zahájili jsme naším speciálním expedičním pozdravem. Přivítali jsme Beatku, naši novou spoluputovnici a také Amálku a Františku, se kterými jsme se v minulém školním roce potkali na expedičce jen občas. Také jsme se seznámili s naší novou průvodkyní Alžbětou. Vyrazili jsme směr Pišťák. Po cestě jsme probrali, co jsme kdo dělal o prázdninách, a asi v půl desáté jsme našli mýtinu, kde jsme si dali svačinku. Zahnali jsme hlad a žízeň a posedali si do kruhu. Připomněli jsme si pravidla expedičky a vůbec pravidla, která jsme si ve škole dohodli. Poté jsme začali debatovat o novém školním tématu – cesta hrdiny. Pár postřehů, které v kruhu zazněly: hrdina dělá to, čeho se dříve bál, překonává strach, je odvážný, statečný, chrání, bojuje s drakem, zachraňuje rostliny a je to také Hulk, Spiderman, ninja, Batman. Po takové duševní práci nezbývalo, než se protáhnout. Alžběta připravila hru o vzniku Země a z nás se najednou staly meteority, které létaly, spojovaly se a narážely do sebe. Parádní zábava. Po výšlapu na Pišťák jsme došli na oběd na Babku. Mňam, už jsme měli hlad. Po obědě byl prostor pro vlastní činnosti. Část kluků vytvořila houpačku, někdo zkoumal ohromný převis na Babce. Alžbětina druhá hra spočívala v tom, že jsme vytvořili obal Země. Rozuměj, proměnili se v litosférické desky a pospojovali se. Ruce i nohy měly co dělat. No a pak už hurá do Řevnic, někdo na vlak, na někoho čekali rodiče. Expedičce zdar, huráá!