Koně Jupiter a ZeMě 10.-14.8. 2020

FOTOGALERIE

První den u koní, škola
Vlak si hned první den dal pěkně na čas. Děti a Michal přijeli do Řevnic až v 9:20. Na nádraží jsme si dali seznamovací kolečko, které odvážně odstartoval Tadeáš, kamarád Žofky R., představil se a řekl, co má rád. My ostatní jsme ho následovali.
Svižně jsme přešli město a hurá do lesa. Na pastviny Jupitera, jsme se dostali v 9:58.
Marie Mainerová z Jupitera nám řekla pravidla chování u koní, hodně dětí ji doplňovalo, a to byla dnes naše největší lekce, kterou jsme ale zvládli velmi dobře.

Dozvěděli jsme se, že koně jsou ve volné přírodě lovná zvěř, a tak také reagují. Je dobré k nim přistupovat v klidu, a tak aby nás vždy viděli. Tedy rozhodně ne zezadu. Koně reagují i na naši náladu a pocity, dokáží se na nás dobře napojit. Je tedy dobré zkusit to i z druhé strany a i my se na ně pěkně připravit, než ke koni přijdeme, chvilku pak i u něj…

A už si první děti nasadily helmu a nasedaly na koně. Dnes nás vozil lesem vůdce stáda krásný urostlý bílý Nathan, Blesk a Lili. Děti, které zrovna nejely na koni zatím svačily, pily, sledovaly ostatní koně v ohradě, některé si četly informace o místních koních a nebo si hrály v lese. Vzniklo pár parádních bunkrů. Děti se ujišťovaly, jestli bude v týdnu čas na nich dále pracovat, a tak měly radost, protože budeme na těchto pastvinách denně a čas na zdokonalování bunkrů rozhodně bude.

Když jsme dojezdili, dali jsme koním mrkve a jablka, jako díky.
Cesta lesem a stínem do zázemí. Cestou necestou, přes rokle a okolo tůně. Ve 13 hodin jsme dorazili do zázemí akorát na výborné rizoto a meloun od Terezy a Hynka.
Po obědě jsme si dali sprchu hadicí! Přišla Rozárka Salay a pomohla nám zauzlovat všechna trička na batikování, u toho jsme poslouchali Indianské pohádky od Hulpacha, jen tak odpočívali nebo skládali koíčkové puzzle.
Pak přišla fáze barvení! Čtyři hrnce, čtyři barvy. Zelená, oranžová, modrá a růžová. Hodně dětí pomáhalo vše míchat a připravovat, byla nás plná maringotka. Pak děti vyběhl ven, někdo do lesa, někdo hrál hry v zázemí s Michalem.
Za 45 minut jsme už vybalovali naše mokré uzlíčky a sledovali, co to uzlování udělalo za parádní kouzla! Všechna trička se suší na verandě a zítra si je dotvoříme.
Eliška

Koně – pondělí/ školka

Užili jsme si krásný den, přestože dopoledne bylo trochu kratší kvůli zpoždění vlaku. Po přivítání na nádraží jsme šli rovnou k lesnímu divadlu, kde jsme si dali svačinu, Péťa, Vincent a Ráďa si ořezávali klacky, ostatní si hráli. Po krátké přestávce jsme pokračovali na louku ke koním. Děti se střídaly v jízdách po třech. Jezdili jsme na Natanovi, Lili a Bleskovi. Děti, které nejezdily, si hrály nebo jsme společně četli knihy o koních. Po jízdách šli koníci na pastvu a dostali od dětí mrkve a jablka jako odměnu a poděkování za jízdy. Potom jsme se vypravili do „Divočáských lázní“, jednoho z našich oblíbených míst, kde jsme si ještě chvíli hráli. Rychle nám to uteklo a na výborný oběd od Terezy R. jsme přišli akorát včas. 🙂

Po obědě jsme si přečetli pohádku a básničku o koních, u které jsme si dali meloun a odpočinuli si po náročném dopoledni. Po pohádce jsme se pustili do malování triček. Malovali jsme foukacími barvami, které si děti vylosovaly. Svou barvou si pak každý vyfoukal svůj obrázek: koně, mandaly anebo si děti vyfoukaly obrázek podle své představy. Vznikla opravdu nádherná trička! 🙂 Odpoledne nám tak rychle uteklo. Když jsme skončili, v kruhu jsme se rozloučili a vyhodnotili den. Na nádraží jsme přišli těsně před bouřkou a krásně jsme se tak vyhnuli dešti.

Děti, které se tento týden sešly na koňském příměstském táboře, se hodně znají ze školky, takže nám vzájemné nalaďování na sebe šlo rychle a hladce. 🙂 Byl to skvělý den, který jsme si všichni užili, a nebylo nutné připomínat si všechna pravidla.

Děkuji a přeji všem krásný týden!

Desi

Škola, úterý
Broukoimpérium, Hl. N. Broukopolis, malá velká pevnost, Hostinec u ohryzku, příletová plocha, letiště k ohryzku. To jsou projekty Huga a Olivera, které stále zdokonalují a rozšiřují v lese u pastviny. Můžete je vidět ve fotogalerii, tak jako domečky a bunkry všech ostatních školáků.

Z teorie:
Dnes jsme si povídali o 6ti smyslech koní. Srovnávali jsme je s našimi.
Zrak 360 stupňů
Sluch
Čich
Hmat
Chuť
A šestý smysl

Po obědě nám Žofka s Tadeášem pustili svou televizi a sledovali jsme jejich příběh. Koukněte do galerie :).
Na volný čas poo hodně dětí zmizelo do lesa, do stínu.
Po volníčku jsme dotvářeli trička. Černý spray, bílá barva, černé fixy na látku, šablony koní a vlastní tvorba. U toho poslech dalších indiánských příběhů, kdo čekal na šablonu skládal koňské puzzle (už ho skoro máme).
Cesta na vlak a vlaková rošáda🤪.. Doufám, že jste všichni našli své děti!
Eliška

ŠKOLA – STŘEDA
Po příjemné jízdě na koni jsme u pastviny probrali něco z teorie, tentokrát o řeči koní. Pozorovali jsme stádo, a tak jsme občas něčemu porozuměli.

Volné chvíle děti vyplnily střílením z praku na cíl s Milanem, Ondrou a Michalem.

Tvoření : malování na dřevěné koníky Dala, hříva a ocas z ovčí vlny.
Poslech Indiánských pohádek od V.Hulpacha.

Eliška

ŠKOLA – ČTVRTEK

Zhruba kolem 10 hodiny začaly jízdy na koních. Děti si jízdu moc užily. Po tom co začaly jezdit školkové děti, školáci začali stavět bungry a cestičky v lese, udály se nějaké šiškové a klackové bitvy, občas jsme si zvědomili, jak komunikovat problémy bez zbytečného násilí, a je vidět že všechny děti jsou rozumné a dovedou si po konfrontaci podat ruku, nebo se omluvit, či obejmout. Pak jsme před obědem šli na druhý konec ohrady, tam jsme si sedli s dětmi a pozorovali v úplném tichu asi 20 minut koně na pastvě. Byl jen jasný záměr být úplně potichu a pozorovat co se děje. Skoro nikdo nezvládl uplně potichu sedět a když jsme se pak ptali, kdo tedy vydržel potichu, přihlásili se skoro všichni. Nakonec se ale po debatě v kruhu ukázalo, že jen jedno dítě to skutečně dokázalo. A ostatní uznaly, že si potřebovaly povídat. Pak jsme si říkali o tom, co koně dělali, kdo vedl stádo, proč se od nás kousek vzdálili, a jak je důležité někdy jen v tichosti sedět a pozorovat svět bez předsudků předem vymyšlených, neboť ty jsou nejčastější příčinou nudy a neochoty něčemu věnovat pozornost. Pak jsme šli na oběd . Vařila Dita a jídlo bylo vynikající. Po té si děti šly hrát povětšinou do rokle a kutat tam se zahradnickým náčiním. Moc oceňuji, že se děti vždy ptají a dodržují pravidla. Ve 3 hodiny jsme vyrazili k vodě, kde se děti skvěle osvěžily, vyskákaly, zaplavaly si, pozorovaly ryby ve vodě a daly si i zmrzlinu. Pak jsme šli na vlak, a po cestě jsme zpívali, beatboxovali a povídali si. Všichni byli dobře naladění a uvolnění. Měli jsme krásný den.
Michal

ŠKOLA – PÁTEK
Poslední den u koní.
Děti měly zcela jasno, na kterém koní dnes pojedou. Vyšlo jim to myslím všem.
Během jízd, ti z nás co jsme zrovna neseděli na koni, vytvářeli obrázky, přání nebo diplomy pro koně a jupiterské vodičky.
Všechny výtvory jsme pak svázali do jedné knihy.
Po jízdách jsme obdarovali dobrotami všechny koně a vodičky knihou od dětí a Knihou ZeMě.
Děti pak dokončovaly své bunkry, stavby, zdi, domečky a cestičky v lese. Víte, že si některé Vaše děti nosily na stavbu kamenné zídky z domova vejce 🥚:)?!?…
Proběhla i nějaká šišková bitva.. Ovšem pět dnů na táboře se na dětech projevilo únavou, těžko se jim respektovala pravidla bezpečnosti, a tak jsme museli šiškovanou po pár pokusech utnout. Myslím, že se jim ulevilo..
Chvilku jsme si pak povídali o hranicích a respektu jeden k druhému.
Cesta lesem a dobrý oběd od Dity. Na chvilku úplného volna děti zmizely v lese a rokli.
Na závěr jsme zpracovali pracovní listy na téma: druhy koní, co koně jedí v zimě, v létě a co vůbec a někdo stihl i pracovní list o koních v Jupiteru.
Jeden stoleček se taky věnoval malování barevnými písky
. U toho jsme poslouchali relaxační hudbu, další příběh bychom nezvládli.
A to byl konec našeho koňského tábora. Myslím, že se velmi vydařil! Děkuji Vám za důvěru a za Vaše skvělé děti! Tak zase za rok 🌞!
Eliška Salay Kašparová

Koně 2020 – ŠKOLKA

Ahoj rodiče odvážných koňáků. Věřím, že to, že jsme se i letos měli na „koňském táboře“ moc dobře, je vidět z fotek.
Ale pár vět přecijen napíši. Všechny děti byly od prvního dne nadšené z jízd, většina na koni již předtím seděla a kdo ne, nedal to na sobě znát 🙂

Byli jsme taková promíchaná skupinka, velcí kluci, kteří jdou od září do školy – Mára, Bohdan, Petřík, Ráďa, tak ti si hodně užívali poslednní školkové dny i to, že už jsou „velcí“ a mohou pomáhat mladším – povololit uzávěr lahvičky, nandat a rozepnout batoh. „Pohlídat“, že skupinka zastaví na rozcestí….Jonáš a Kvido, mají sice odklad, ale nedali se zahanbit a speciálně Jonáš laskavě šéfoval partičce Táďa, Róza, Amálka a vymýšlel pro ně v lese zábavu. Pro Andrejku začaly parádní dny, až když se objevil průvodce Milan a to s ním rozprávěla a nedala bez něj ani krok 🙂 Vincent se kamarádil hlavně s klukama a když se něco ořezávalo, hned byl u toho. Ondra zase svým osobitým způsobem dělal vtípky. Zosia byla spokojená a usměvavá, moc se těší na nový školní rok. Flóra a Betynka si ve svém tempu užívaly všechno dění a i s krátkýma nožkama ušly ke koňskému výběhu a od něj do zázemí a ani jednou nezaprotestovaly. Erik je rád sám a užívá si les, pozoruje větší kluky, ale nechá se i vtáhnout.

Když jsme nejezdili na koních, hráli jsme si v lese, běhali překážkové „parkurové“ dráhy, četli jsme pohádky, tvořili a zpívali písničky o koních
„Okolo Třeboně“, „Já mám koně“ a méně známé
od Pavla Jurkoviče – Koně
„To jsou pane, ale koně oheň sám a jiskra,
běžte honem, běžte pro ně, sedlejte je z bystra.
Zdá se, že se pobláznili jako zajíc v březnu,
na nich lze jet lidé milí, rovnou pro princeznu.“

a také – od RC MAceška – Abrdan
„Ve stínu jabloně, na dně mé duše,
vysednu na koně, ať se mnou kluše.
Závratnou rychlostí dotknu se květu.
Rozpráším starosti v divokém letu.“

Týden nám rychle utekl. Děkuji Elišce, že celou akci zajistila a zorganizovala. Milanovi, že vzal na sebe břemeno ježdění s dětmi vlakem, tentokrát byly ČD opravdu vypečené. Desi a Lucce za spolupráci. Terce a Ditě za skvělé! obědy. A vám rodičům za důvěru, že s námi děti posíláte.

Petra