1.9. první školní den – parlament
První školní den!
Bylo krásné ráno, tráva ještě orosená, sluníčko již hřálo a naší bránou už přicházeli první školáci, někteří v doprovodu, jiní suverénně sami. Sešlo se v kruhu 27 dětí, chyběl nám jen Ráďa, Kvido a Amálka (která zůstala se školkou, aby podpořila mladšího brášku).Děti slavnostně rozbalily koberce a Lucka s Gábi zahájily rokování. Po krátkém úvodním kolečku, kdy každý řekl své jméno, starší děti vyjmenovaly pravidla ve škole a vysvětlily je nováčkům. Pak svým podpisem stvrdily, že všemu rozumí, že vše vyslechly. Pak už byl čas na prima hry – molekuly – až nám vznikly krásné čtyři party, které měly za úkol najít společné shody – co je dohromady spojuje např. zájmy, stejné písmenko ve jméně, barva očí apod. Děti své poznatky odprezentovaly. Jen pro zajímavost, co společného děti našly, co mají rády: máma, hraní, moře, koně, jablko, poklad, babička, kamarádi, vtipy, Vánoce, dobrodružství, hudba, tvoření, delfín, plavání, koláče…
Dále byl čas na určení patronů nových dětí. Následovala společná obhlídka zázemí a patroni šli ukázat dětem hranice školy – kam až smí, a kam už ne. Děti se okamžitě daly do práce – Jenda, Kašpi a Šimon budovali skokanský můstek. Jonáš a Róza donesli materiál na svůj projekt, v lese za marinou se začalo stavět, pískoviště začali přestavovat Tom a Pepan. Všechno nářadí bylo rozebrané. Pippa a Grétka se mazaly krémem a opalovaly, Tanga, Beri, Mája si obnovovaly výzdobu dřevěných šanonů a ostatní byli kdo ví kde a užívali si volnosti a svobody.
Patroni nových školáků:
* Tom – Mája a Ráďa
* Pepan – Jenda
* Tadík – Jonáš
* Erik – Kašpar
* Jenda Kraus – Jenda Salay
* Malvínka – Tanga, Mia
* Jan Kypus – Šimon
* Julinka – Šárka
* Matěj Jindra – Kašpar
* Benjamin – Sebík, Louis
* Ami – Roza Kroupa
| Pravidla školy: Pravidlo hranic – prošli jsme si celé zázemí a okolí, řekli jsme si, kam školáci mohou chodit sami a kam mohou jen po svolení průvodců. Pravidlo sladkosti – konvenční cukrovinky nepatří do školy, nejíme je v době školy. (Nenosíme žvýkačky, bonbóny, tabulky čokolády, sladké nápoje apod.). Vytváří to spory mezi dětmi. Pravidlo nářadí – děti oznámí půjčení i vrácení. Děti si mohou půjčit nářadí a pracovat s ním, poté ho vždy musíme vrátit a uklidit. Dlátka a vozík se nesmí půjčovat. Mohou se půjčovat jen k tomu, k čemu jsou určené. Pravidlo telefonování – děti, které mají svůj telefon ho mohou používat jen po domluvě s průvodcem. Pokud si něco domluví s rodiči (např. přespávání), musí toto rodič potvrdit smskou průvodci. Ti, co nemají telefon, mohou požádat průvodce. Ten nevolá dvěma rodičům, ale píše jim SMS a oni mu dají vědět, jak se rozhodli. Průvodce nepůjčuje dětem vlastní telefon. Průvodce tak učiní, jen jestli na to má kapacitu. Peníze ve škole – děti mohou nosit peníze do školy (někteří je potřebují, protože jezdí samy apod.), ale nepoužívají je v čase školy a nemluví o nich. Pocit nespravedlnosti – při pocitu nespravedlnosti se mohu svěřit někomu 3. (rodičům, jinému průvodci, komu důvěřují) Zkřížené ruce – v prvé řadě se musíme vzájemně respektovat a nedělat druhému, co nechce. Zkřížené ruce jsou až poslední pomůckou. Odstoupit, dlaně ven značí, že chci, aby dotyčný přestal. Pokud ani to nepomůže, jdeme za průvodcem. Důležité je, aby průvodce navázal oční kontakt s dítětem. Dále je dobré zastavit se, zjistit a zvědomit pocity, vžít se do situace a vzájemně pochopit jednání každého. Neprdíme v jurtě Nesmíme sedět na stole nohy jsou vratké, stoly by se rozbíjely Neházíme polštáři Nemluvíme sprostě, nepoužíváme sprostá gesta Šetříme vodou – když chci použít vodu, nejdříve ji použiji na zalití záhonů, průvodce rozhodne, zda mohu užít vodu na hraní na pískovišti. |
