KRONIKA PŘEDŠKOLÁKŮ

12. dubna

Nádherný jarní den nás uvítal v zázemí. Ve stínu týpí ještě zbytky jinovatky, v džbáncích led, ale vzduch už docela teplý, voňavý. K tomu ptačí koncerty. Začali jsme ranním kruhem s písničkou, posíláním signálu na mnoho způsobů a povídáním o Velikonocích. Václav nám ve zkratce převyprávěl příběh o ukřižování a vzkříšení. Děti napjatě poslouchaly a měly k zázraku zmrtvýchvstání i pár otázek. Zarytmizovali jsme si s velikonoční koledou a pak už jsme se pustili do předškoláckých úkolů. Grafomotorický zajíc šel předškolákům jedním tahem moc pěkně, rozdíly v obrázcích většina dětí vypátrala a dokreslila také bez velkých obtíží. Všechno jsme pak založili do desek, abychom si udělali prostor na svačinku. Po ní už hurá ven! Svižným krokem jsme se vydali dolů k řece nařezat proutky na pomlázku. Na břehu jsme roztáhli ležení a svlékli nadbytečné vrstvy, někdo odhodil do trávy i botičky… a Pepan by se byl nejraději vykoupal. K tomu ale nedošlo, měli jsme přece důležitou misi! Po svačince a pití jsme s Václavem řezali a očišťovali proutky, zaplétali je do copánků a s Luckou zdobili pentlemi. Vzniklo krásných 14 copánkových pomlázek ze tří, plus jedna parádní osmiproutková. Tu si pod vedením Václava upletl Theo. Za zmínku ještě stojí unikátní minipomlázky bratří Jeníka a Juldy. To byl panečku úkol pro prstíky. S hotovými pomlázkami jsme se vypravili městem zase zpátky do zázemí, kde nás čekal oběd, výborné Reichovic quinooto. Následovala polední pauzička a po ní dřevo s Václavem a výtvarné tvoření s Luckou. Kdo chtěl, nazdobil si pomocí pipety papírové vejce nebo letícího ptáka. Mrkli jsme se v knížkách na malby australských domorodců, kteří používali podobnou techniku. Kluci mezitím štípali sekyrou statné špalky, aby zas bylo čím přiložit do ohýnku. Slunce sestoupilo níž a pomalu začalo ztrácet sílu, Orionka s Tomem pelášili s Míšou na nádraží a hned potom začali chodit tátové a maminky. Den se naplnil, byl čas se rozloučit. Těšíme se na vás příště, předškoláci! Lucka

15.3. 2022

Ráno jsme se přivítali u kamen v malé jurtě, kde jsme se ještě ohřáli. Udělali jsme si ranní kruh, kde Václav dětem vyprávěl o indiánském kořeni Osha a o medicínských váčcích. Pak Lucie vyzvala děti, aby si sedly ke stolu, kde jim rozdala pracovní listy, kde si děti hrály se sněhulákovým bludištěm a se zvířecími stopami. Když měly úkoly hotové, tak jsme si dali svačinku. Venku už krásně svítilo sluníčko, tak jsme si zazpívali a vydali se ke studánce, kde jsme to trošku uklidili a vzali hrnky do zázemí, kde jsme je pořádně umyli. Od studánky jsme sešli do divočáčích lázní, kde jsme si udělali ohýnek a opekli si svačinku. Po obědě jsme se pustili do výroby medicínských váčků z jelenice, pralesního korálku a dovnitř jsme dali sopečný kámen nebo korál (sílu moře). Všem to šlo. Občas se někdo trošku zapletl v provlékání dírek, ale s tím jsme si poradili. Pak už se šlo domů s Medicínským Váčkem na krku!

22.2.

Václav tentokrát dobíjí baterky na Kanárech, a tak je s námi Španďa. Scházíme se v hojném počtu a postupně zalézáme za Luckou do jurty. Tam proběhne přivítání a ranní kroužek, ve kterém se vracíme k Masopustu. Po sdílení dojmů z veselice si povídáme o novém tématu – zvířecích stopách – a fabulujeme, kdo by chtěl najít v lese jakou stopu. Zazněl jezevec, divočák, veverka, medvěd, jen tak namátkou. Následně vyskočíme z matrací a připravíme se na pohybovku se Španďou, zkoumáme také jeho basu, zkoušíme si brnkat a počítáme struny. Určujeme ve svém okolí různé materiály, hledáme dřevo, kov, sklo, plast atd. Když basa hraje, tančíme a hýbeme se v rytmu. Když ztichne, zkameníme (štronzo), posloucháme zvuk a rychle se dotkneme kovu/dřeva/skla, podle toho, co zaznělo.

Uf, už jsme pořádně rozhýbaní i zadýchaní! Posadíme se ke stolkům a vyplníme předškolácký úkol se spojovačkou na téma stopy a orientace v prostoru (nahoře, dole, uprostřed). Zkoušíme také určovat, kde je vpravo/vlevo, ale v tom máme ještě velké rezervy. Zato moc krásně nám jde spojování obrazců na svetrech podle obrázku. 

Dáme si malou sváču na verandě a pak už honem do lesa na stopovačku. Nemáme moc času, chceme objevit čerstvé stopy jelena a divočáků, hledáme, kde je bláto, míříme ke studánce, pak dolů podle rokle do Divočáčích lázní. Pátráme i v okolí, ale nemáme štěstí. Španďa rozdělává oheň, hrajeme si a je nám v zimním lese nádherně.

Když se blíží 13h, vracíme se do zázemí na skvělé těstoviny s omáčkou od Hynka a Terezky. Odpoledne vytváříme Atlas stop. Pouštíme se do stříhání a skládání listů, aby byly správě orientované, tvoříme obálku, celou úhlednou hromádku procvakneme děrovačkou a svážeme provázkem. Obrázky nám lítají ve větru, pár zvířátek končí pod maringotkou, ale i s tím si dokážeme poradit. Nakonec vzniká 12 krásných knížeček, tu vaši si můžete s dětmi otevřít, až objevíte nějakou stopu. Lucka

11.1. 2022

Ráno jsme se setkali v malé jurtě a ohřáli se u kamen, kde jsme udělali s dětmi ranní kruh. Naše téma jsou ptáčci a jejich život v zimních měsících. Po kruhu jsme posvačili a děti se pak pustily s Lucií do pracovních listů na téma našich ptáků, které vidíme na krmítku. Když jsme vyšli ven, doplnili jsme slunečnicová semínka do všech krmítek a pak vyrazili do lesa. Bylo vlezlo, a tak jsme si udělali na předškoláckém místě ohýnek a opekli si svačiny. Cestou na oběd jsme ulovili krásné dubové větve na krmítka. Po obědě jsme se pustili do krmítek. Hodně pomáhal Luis, Pepan a Theo, ale i ostatní se pustili do řezání a vrtání. Když jsme měli připravená krmítka i s háčkem, tak jsme namíchali sádlo se slunečnicovými semínky a nacpali je do vyvrtaných děr. Bimbam a už je konec dne, tak balíme děti a jdeme všichni domů. Václav

21.12. 2021

Ráno v jurtě jsme se nejdřív věnovali zkoumání surovin na vánočku, pořádně jsme očuchali droždí i bezlepkový kvásek. U stolečků jsme si vyplnili kreslený vánoční kvíz a procvičili uvolnění zápěstí a prstíků při grafomotorice. Zadělali jsme kvásek teplým mlékem a posadili ho v míse nad kamna. Společně jsme také připravili výrobky do stánku na vánoční besídku. Napočítali jsme perníčky, mýdla a svíčky a vložili je do celofánových pytlíčků. Potom následoval ranní kroužek venku, kdy jsme si připomněli slunovrat a zazpívali slunci: „Kuaté leno leno mawaté, hajanó hajanó!“  Prozpěvovali jsme si i po cestě lesem, která nás zavedla do Divočáčích lázní. Václav rozdělal za asistence Thea oheň a Lucka připravila v nejbližším okolí bojovku s tajemnými kukátky z toaletních ruliček. Instrukce byla: „Mrkni každým kukátkem proti světlu, zapamatuj si tvar a barvu obrázku s vánoční tématikou, na konci trasy správné obrázky zaškrtni a vybarvi je.“  Všem skutečným předškolákům to šlo báječně. Mladší mohli jít ve dvojicích a navzájem si radit. Kiru a Orionku zaujalo hlavně kreslení – seděly by u pastelek snad až do večera. Museli jsme ale zpátky na oběd, čekalo nás báječné quinooto od Hynka. Hned po baště se někteří pustili do práce s těstem. Nejdřív loupeme a krájíme mandličky, každý tvaruje svůj kousek těsta do copánku, šnečka, bochánku nebo dokonce panáčka. Společně také motáme jednu předškoláckou vánočku, potíráme ji bílkem a sypeme mandličkami. Zatímco se všechna ta paráda peče do zlatova v troubě, probíhá velké zpívando u ohně na náměstíčku – Václav bubnuje, děti hrají na ozvučná dřívka a různá chřestidla. Oheň hoří, radostně pějem koledy, máme se v tom předvánočním odpoledni skvěle. Kontrolujeme troubu a hle: vánočka je hotová! Ochutnáváme, slupneme každý svůj bochánek. Ještě zbývá rozloučit se v závěrečném kroužku, kde polínko svižně putuje. Byl to vydařený den. Krásný vánoční čas, předškoláci! Lucka

23.11. 2021

Dnes máme nabitý den a tak hned z rána děláme svíčky ze včelího vosku, pak předškolácké úkoly. Vyrážíme do lesa, kde děti hledají stromová miminka. Skoro všichni je již mají. Lucie u toho hraje na flétničky a je to kouzelné. Vracíme se do zázemí divokou cestou lesem bez listí. Projdeme tunelem pod silnicí a jdeme po luxusní cestičce, kterou tu někdo pro nás udělal. Dáme si výborný oběd a jdeme dělat perníčky. Část dětí je se mnou v dílně a dodělává si kuše. Kdo kuš již má, jde střílet na terč. V jurtě se válí a vykrajuje, perníčky jako z pohádky. Dáme si turnaj v kušostřelbě, Lucie upeče perníčky a to už je čas jít domů. Dnes to byl dlouhý a plný den! Václav

Jeleni a Laně v říji 19.10.

Setkáváme se v krásném podzimním ránu, jsme dobře oblečení, a tak ani nezalézáme do jurty. Některé předškolácké prstíčky se na verandě pouštějí do skládaček a kreslení. Kostičky zas sklízíme, abychom se mohli v kruhu propojit a pozdravit. Vytleskáme svoje jména, zadupáme, zahrajeme si zvířecí krokovanou, zazpíváme písničku a poslechneme si, co nás dneska čeká.

Vydáváme se na předškolácké místečko, chceme letos poprvé projít divočinou k Bráně, kam lidská noha nevkročí. Klestíme si cestu mezi spadanými větvemi a bujným podrostem. Starší pomáhají mladším, takže sestup i výstup zvládáme na výbornou.

V našem tábořišti následuje oheň, svačinka, opékání a opalování dubových listů nabodnutých na klacík. Trénujeme opékací dovednosti na zimu. Jinak nás láká lezení na mladé boučky i zavěšování a uzlování lan.  

Když si dosyta vyhrajeme, scházíme se k předškoláckým úkolům. Pouštíme se do hrátek se třemi klacíky, zkoušíme různá balanční i jiná legrační cvičení, porovnáváme délku (krátký, dlouhý, prostřední) a sílu (tenký, tlustý).  Povídáme si o „rodinách“ věcí a podle obrázku hledáme nadřazené pojmy.  Jde nám to báječně, děti se trefují do černého a bystře odhalí i nesourodou skupinu.

Správné držení tužky s Václavem sledujeme a opravujeme: používáme silné 3-hranné měkké tužky. Palec, ukazovák a prostředník tvoří společně tzv. špetku. Plocha prostředníčku tužku zespodu podpírá, palec a ukazovák ji přidržují ze stran, ruka i prsty jsou pěkně uvolněné.

Když už se z našich hlav kouří a bříška se ozývají, vydáváme se zpátky do zázemí na oběd. Dita nám připravila zahřívací cizrnu na paprice s rýží. Mňam!

Po obídku si pohrajeme v zázemí, než se pustíme do další předškolácké práce: grafomotoriky a stříhání.  Uvolníme si ruku a dokreslíme jedním tahem zuby velikánské pile. Pak vystřihujeme z papíru fotky předků a příbuzných. Protože fotky tentokrát nedonesli všichni, schováme si je v obálce na příště.

Mezitím Václav představuje druhé skupince předškoláků nářadí. Kdo chce, zatlouká hřebík, uřízne pilou dřevěný koláček, pracuje pod Václavovým dohledem s dlátem a nebo vrtačkou. Děti si kutění v dílně moc užívají – Theo a Ondra dnes snad ani neodejdou.

Ještě si dáme kousek mramorové buchty, kterou na rozloučenou s Ondráškem připravila jeho maminka Bára. Tak akorát nám zbývá čas na pár slov reflexe v závěrečném kruhu a už musíme vyrazit domů. Krásný den to byl a plynul harmonicky, vlídně a lehce. Lucie

21.9. 2021

Dnes jsme se setkali v zázemí již brzy a potom, co jsme udělali kruh, jsme se vydali lesem a městem do jabloňového sadu. Když jsme došli na místo, tak jsme zjistili, že vybrat pár jablíček na štrůdl z takového množství a chutí bude velká radost. Na místě nás přivítal mlsný a nebojácný kocour, který si prohlédl všechny svačiny a nejvíc se mu líbila ta Malvínky, protože měla sušené maso:) Kocour nepochodil, tak si šel ulovit myš, kterou před námi sežral. Lucie připravila dětem pracovní listy s tématikou jablek a švestek na procvičení jemné motoriky a grafomotoriky. Nasbírali jsme jablíčka a děti se střídali v nošení, hlavně Jonáš, Eliáš, Malvínka, Orionka a další. Šli jsme oklikou přes les a po Fabiánce. V zázemí jsme se pustili do příprav štrůdlů. Dali jsme si výborný oběd a pak pokračovali v krájení, válení, strouhání, cukrování, skořicování, balení a pečení štrůdlů. Mezi tím než se štrůdl dopekl. Připravila Lucie vlastnoručně namalovanou stříhánku – skládanku o tom, jak se peče štrůdl. Děti se do toho pustily s nůžky a lepidly. Za chvíli bylo upečeno, pak už na to byl velký hlad, ale chladlo to a pak jsme štrůdly s mlaskáním snědli. A pak jsme šli spokojení domů:). Wáclav

Napsat komentář