ŠKOLA – Čtvrteční výzkum a tvoření, září-listopad 2019

14.11.

Tento čtvrtek byl velmi příjemný. Byl celý „náš“. Žádné stěhování nebo parlament, žádný spěch. Vše šlo v příjemném poklidném tempu. Vyrobili jsme badatelské deníky. Děti si vyzkoušely práci s řezačkou a snažili se pravidelně překládat a dělit listy. Kartonové desky vyzdobily podle chuti – látkou, obrázkem či obojím. Jednotlivé listy začneme zaplňovat záhy.

Po obědě jsme si rychle sdělili, co je zubní plak, jak funguje a vzniká a názorně si ukázali, proč vlastně nejsou dobré ty klasické cukrové sladkosti. Musím vám říct, že výsledek u vašich dětí ukázal krásné zuby bez plaku. Výrazně sladké věci asi opravdu do školy nedostávají.

7.11.

Dnešní den se odehrál v Praze. Byli jsme v ateliéru v Holešovické tržnici. Nejprve jsme si sesedli do kruhu, abychom se dověděli, zda vznikla nějaká nová nespokojenost, problém či křivda. Parlament měl tentokrát jen jedno velké téma a tím se staly přestávky.

Zbytek dne se připravoval výstup na Sametovém posvícení. Kašírovala se sekyra a trénovala choreografie. Scéna vypadá úžasně. Doufám, že děti příliš neznejistí neznámé prostředí a cizí lidé.

24.10.

Čtvrtek-krtek, jak s oblibou říkají Tim a Matouš, byl dnes opět svižný a nadupaný informacemi hned od začátku. Hynek (tatínek Žofky) nám přišel povyprávět o mase. Vzal to velmi od základů. Povídali jsme si o posvátných zvířatech, náboženstvích, mýtech o vzniku člověka, až jsme se dostali k dnešní konzumaci masa a velkochovům. Vše velmi citlivě a s přidaným vlastním příběhem. Žofka to doplnila krásnou knihou (https://vimeo.com/118804888).

Video které jsme měli možnost prozkoumat:

a kniha: https://www.megaknihy.cz/pro-nejmensi/20127502-animal-rescue.html

Odpoledne jsme tradičně věnovali tvoření. Původní záměr byl vytvořit podsedáky na židličky v jurtě, ale děti si moc přejí vám výrobky nosit, tak snad využijete jako rohožky nebo koberečky do domečku pro panenky (výhoda je možnost praní v pračce). Moc se mi líbilo nadšení Noeho. Ostatně ten měl báječný nápad, že z výrobku bude dečka pro panenky jeho sestry. Tim a Matouš raději sehráli několik přihrávek a pak luštily křížovku. Holky tvoření bavilo a vyrobily pěkné kousky. Byla jsem uchvácená Lindinou přesností – její kobereček vypadal jako košíkařské dílo. Róza dokázala plést i cestou na vlak! Ještě když vzpomenu vynikající oběd a přenádherné počasí, není nic, co bych dnešku vytkla.

17.10.

Z nádraží jsme vyrazili přímou cestou do zázemí, abychom měli dostatek času na tvoření. Bylo vidět, že děti mají spoustu energie a sedět nevydrží dlouho, takže jsme nejdřív trochu řádili a až po té vyndali trika a začali tvořit. Počasí bylo velmi vřelé, díky tomu jsme se nahřívali na verandě a při tom stříhali. Klukům nevydrželo pracovní nasazení s nůžkami dlouho, ale Noe chvíli z vlastní vůle vznikající kobereček sešíval. Mám pocit, že si každý chvíli vyzkoušel pletení copu. Hlavní pletač byla rozhodně Róza, která vydržela nejdéle. Při propojování jednotlivých dílů jsme opět využili Beátčiny znalosti liščí smyčky.
Děti si přály dělat i něco pro sebe, proto jsme se i přes nedokončenou podložku přesunuli k taškám. Nejoriginálnější byla Žofka, která se nechtěla držet návodu a vytvořila i kraťasy a podprsenku.
Po obědě jsme si rychle pověděli, jaké druhy látek máme, z čeho a kde se vyrábějí. Chtěla jsem vnést i maličko praktickou ukázku, tak děti vědí, že bavlna, vlna a umělé materiály mají odlišné vlastnosti hoření.
Najednou byl čas se rozdělit na češtinu a se zbylou částí jsme roznesli věci určené ke swapu (výměně), která se tento den udála. Po skončení výuky se děti radostně vrhly do zkoumání nanošených věcí a stále mi ukazovaly úlovky a hlásily, komu je dají.
Děkuji za účast a věřím, že akci opět zopakujeme na jaře.

Ji

10.10.

Dnes jsme se stali také putovní skupinou. Dali jsme si sraz na Smíchově a odtamtud jsme se přesunuli na Malostranské náměstí, abychom se malými uličkami dostali až k Hradu (chvíli byla zastávka na hřišti). Cestou jsme s dětmi hledaly domy se znamením a pak si povídali o Praze, okolí i prezidentech. Snažily jsme se děti připravit na výstavu Pád železné opony (mimochodem doporučuji navštívit).

Po té nás čekal výborný oběd a seznámení s Matouškovým dědou, který pracuje v Břevnovském pivovaru. Děti se podívaly do varny a měly zvídavé dotazy, s kterými si „děda“ hravě poradil.

Po pivovaru byl ještě čas a hezký den, tak jsme si udělali procházku a krátkou svačinovou zastávku na hřišti poblíž metra Petřiny, pak byl čas se projet metrem zpět na nádraží.

Ji

3.10.

Od vlaku jsme tentokrát šli přímo do zázemí, protože náš čekal parlament. S pocitem hrdosti sleduji, jak každý školák (včetně nových) dokáže formulovat stížnost, připomínku i nápad řešení. Probrali jsme více i méně palčivá témata a k některým se zkusíme vrátit zvlášť v dalších dnech. Protože to bylo psychicky náročné a bylo potřeba si dát pauzu, před obědem bylo volno na aktivity jako vyřezávání, stříhání, fotbal atd.

Po obědě jsme propojili téma odpadu a hrdinů. Představila jsem příběh Honzy Bareše (zakladatele Trash Hero) a dostala jsem výbornou zpětnou vazbu. Vaše děti mají úžasné povědomí o problematice plastů.

Když část mladších dětí odešla na češtinu, velká jurta se změnila v reklamní kancelář. Byli tu samí návrháři a projektanti, kteří tvořili plakáty na akci týkající se především textilu a chceme ji uskutečnit 17.10. Brzy se dozvíte víc.

Jindra

19.9.

Dnes jsme to z nádraží vzali podél řeky, abychom si protáhli těla. Cestou jsem nahlédla do několika plastových kontejnerů pro další materiál na tvoření. Díky tomu jsme potkali popelářský vůz a bavili jsme se o tom, kam odpadky vlastně cestují dál. Při svačině jsme zmínili problémy s narůstající produkcí plastu a zavzpomínali na ctnosti a neřesti. Zdánlivě dvě nesouvisející věci, ale nám z toho vyšla hrdinská výprava na příští společný čtvrtek. Zkusíme být odpadkovými hrdiny a vyčistit cestu do zázemí a přilehlé okolí.

Ještě před obědem jsme na terase intenzivně přetvářeli odpad. Děti nakonec chtěli a viděli v plastových lahvích další a další možnosti využití, ale jako vždy nás neúprosně hnal čas, a tak jsme museli dlátka a nůžky odložit a postoupit prostor oběduchtivým dětičkám. V jurtě jsme si potom sepsali vlastnosti hrdiny a přemýšleli jsme, kdo z rodiny nějakou takovou má.

Po obědě nastal čas sklízení úrody (a češtiny). Přidala se k nám Petra Kasová a děti dostali příležitost sklidit dýně a brambory. Podrobili jsme je bližšímu bádání, které je zaznamenáno v pracovních listech a možná se i rodičům dostalo reálné ochutnávky upečených vzorků. Ještě s horkými kousky brambor a dýně jsme se vydali na vlak.

Jindra

12.9.

Ani druhý čtvrtek nebyl úplně běžným, protože jsme všichni věděli, že večer bude velká „přespávačka“! Ráno jsme se rozdělili a děti se dověděli, co budou péct. Jenže kde vzít suroviny? Přece nákup! Tak jdeme na to. Děti měly velkou radost, protože každá dvojice dostala peníze a nákup zůstal na nich. My jsme jen s Míšou jistily bezpečnost na přechodu a hlídaly batůžky. Myslím, že svěřená odpovědnost byla pro děti velmi posilující zážitek.

Po cestě do zázemí jsme si povídali a poslední dvojici (Beátka a Tigra) tentokrát místo mě popoháněl Jenda, což bylo úlevné a navíc se zdálo, že to holkám vyhovuje.

V zázemí jsme se hned dali do akce, protože prostor pro přípravu pečení byl limitován obědem Klubíčkářů. Jedna skupina připravovala veganské kynuté těsto a druhá zase křehký jablečný koláč. Na kynuté těsto jsme potřebovali klasické váhy a děti bavilo s napětím sledovat, kdy se zobáčky vyrovnají. Tim a Noe výborně zužitkovali školní poznatky, četli množství a připravovali závaží. Každý navážil nějakou ingredienci. Hlavní míchač těsta byla Linda a ve druhé skupině se hnětačem stal Jenda.

Po obědě byl chvíli čas na vytoužený fotbálek s Michalem a pak zase soustředěná práce. Sestavili jsme myšlenkovou mapu našich možných čtvrtečních akcí a vrátili se k odpočatému těstu. Kluci váleli a krájeli, děvčata strouhala a válela a míchala,…no a za vůně pečených dobrot jsem odcházela na vlak, tak uvidíme, co děti ráno řeknou.

Jindra

5.9.
První čtvrtek utekl neuvěřitelně rychle. Nejprve jsme se zastavili u kapličky a hráli hru, která nám (tedy hlavně mě) měla pomoc k zapamatování všech jmen. Bylo to zdlouhavé, takže samy děti hře daly ještě těžší verzi, protože se stále přemisťovaly. Potom jsme se vydali na volnou hru a svačinu k dřevěné klouzačce. Dalo se jít i korytem potoka, tak bylo sucho. Po 10. hodině jsme vyrazili směr zázemí, protože od 11 nás čekal parlament. Ještě před jeho zahájením jsme si udělali malé prohýbání těl v lese. Pak to nastalo, téměř všichni školáci ve velké jurtě! Pěkně do kruhu, pospolu. Fungovalo to. Probírali jsme k čemu parlament je, jak bude vypadat a jaká máme pravidla ve škole. Máme je jen slovy a to bylo potřeba změnit. Gabča s Luckou děti rozdělily do 8 skupin a každá skupina jedno pravidlo vyobrazila jako piktogram, který teď bude viset v jurtě.

Po parlamentu byl oběd a důležitý fotbálek s Michalem. Ten si cestou vlakem pochvalovali hlavně kluci (Tim, Noe a Matouš). Odpoledne (bez nováčků, „češtinářů“) jsme se pustili do zdobení hraničních stromů. Nebylo to ledajaké zdobení. Byla to upcyklace neboli přeměna stávající nepotřebné věci v něco užitečného, čímž jsme nastínili naši cestu tento školní rok. Během čtvrtků chceme tvořit především z věcí, které už běžně máme, jen jim dáme jiný tvar a novou úlohu. Vytvářeli jsme girlandy ze starých (stále krásných) kravat. Bylo potřeba stříhat (hlavní úkol Mii), šít (úspěšně nám pomáhali i Noe a Zdenda), navlékat (především Anička), vázat (Tigra zdatně dávala jednu liščí smyčku za druhou) a pak také uklízet. Jedna girlanda ještě bude chtít převěsit, aby lépe vynikla, protože dílo bylo dokončeno a vypadalo velmi povedeně, jen jsme už museli svižně pochodovat na vlak. Ve vlaku jsem se ještě všech vyptala, co by chtěli zmínit v kronice a co tedy ještě nepadlo je úspěch písanek od Elišky (chválil hlavně Kašpárek a Zdenda).

Jindra

Napsat komentář