ŠKOLA STŘEDY září, říjen, listopad 2019

13.11.

Ve středu se od půlky rijna po intuitivnich hrách věnujeme dramatizaci příběhů. Je to docela svanda a děti si divadlo oblibily. Začali jsme hrdiny – historickými i pohadkovými. Janem Husem, Johankou z Arku, zkušili jsme Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého. Minulou středu jsme si zahráli divadlo o Šípkové Karkulce od pěti slonů pro pět kluků ze Zahrady od Karla Čapka.
A neboť každý si někdy chce zahrát hlavního hrdinu či hrdinku nebo i antihrdinu, v některých divadlech jsme si role střídali.
Debatovali jsme o tom, že stridani roli ma tu výhodu, že si každy zkuši různé polohy a zároveň, jestli chceme nacvičit něco ukázatelného, je třeba, aby kazdy svou roli vzal od začatku do konce a se vším všudy.
Hlasovali jsme minulou středu 13.11. z několika navrhovanývh mozností taky o tom, který z příběhů zahrajeme na besídce. s tim ze priště rozhodneme, kdo bude mit kterou roli. Zatim je nerozhodně Jan Hus – toho jsme si podle historicke skutecnosti vybájili – máme Jana, věricí, víno, Zikmunda, Papeže, zalářníka, lupiče, biřice a několik koňů. A mělo to krásný náboj.
Druhý návrh je Vánočni koleda od Dickense, kterou navrhl letos Vláďa. Prosime všechny at se na to podivaji nebo si priběh prečtou, abychom mohli lepe rozhodnout.
Vánoční koledu jsme minule zkoušeli, byla to taky docela legrace a mohli bychom to propojit s něcím hudebnim. už nám tam vykrystalizovalo „Nejsi dobrej pro byznys“ a nějaka anglická koleda, můzem zapojit i španělskou.
O poledni pauze přišel nás taky inspirovat a podpořit Beátčin táta Radek a hráli jsme spolu mimo jiné divadelni cvičení – vytvaření příběhu po větách. Taky nám Radek poradil námět pastýřské vanoční hry, kterou bychom mohli do kterehokoli pribéhu prolnout Tož mame se na co těšit 🙂

Středa 11.9.
Dnes jsme se trochu zorientovavali v čase a prostoru- řekli jsme si, které dny kdo chodí do školy, a později, kde kdo z nás bydlí- každý na své adrese na planetě Zemi ve vesmiru.
Mnozí znají svou přesnou adresu, což je moc fajn!
S půlkou dětí, ktere šly pomaleji jsme cestou potkali symbolické pomníčky – plechové cedulky připomínající smutný  osud členů židovské rodiny Bolových. Dnes u každého z nich byl malý kamínek….
V potůčku bylo oproti minulému týdnu trochu vody. Došli jsme k dvouklouzačce a tam dali pauzu na pití. O kousek dál jsme po úvodním kroužku a svačince trénovali postřeh, paměť, bdělost a ostrovtip s intuitivnímu hrami – několik míčků šlo z ruky do ruky, s pohledem upřeným do očí, různýmy směry, pak v pohybu – byla to velká legrace a zároveň jsme zjistili, že je třeba dávat pozor jak na sebe tak na ostatní.
Pak ještě bez míčků jsme házeli a chytali kratka slova a zároveň reagovali na sousedy v kruhu – kdyz vedle tebe někdo chyti slovo- zvedneš ruce a řekneš dž!- ten zprava i ten zleva. Po chvíli už nám to slušně šlo a tak jsme hráli i na vypadávání – kdo se splete, vypadává – museli jsme hrat asi 10 kol 🙂
Cestou dál do zázemí lesem jsme se zas trochu rozvolnili a s těmi, co byli vzadu jsme si dali malé bylinkové hledání na malinkém pětimetrovém plácku a bylo s podivem, že skutečně každý tam 5 léčivek našel a ani nebyly všechny stejné – jitrocel, malinik, jahodnik, zlatobýl, ořešák, ostružiník i meduňka  se nám ukázaly a řekli jsme si k čemu jsou dobré.
V zázemí jsme si založili desky- každý se podepsal a nadepsal je i svou adresou, nakreslili jsme si svůj domov na Zemi
Přemýšleli jsme pak v kolečku nad tím, co můžeme pro nás společný domov- Zemi udělat a jaké vlastnosti k tomu jsou fajn. Noe nám pověděl o pěti taoistických ctnostech a k nim jsme přidávali další  – cilevědomost, pravdivost, pokora, víra, soucit, láska, respekt – a zkoušeli jsme to pochopit na různých příkladech.
Byl čas oběda a po něm a po pauze za mnou prišlo několik dětí, že chtějí španělštinu – Rozárka, Maruška, Noe, Matoušek-ktery zjistil, že se španělština podobá italštině, Tammík, a překvapivě i Marcel. Zopakovali jsme si pár slovíček, učili jsme se písničku „Abuelito tamborcito“ a nakonec jsme hráli na stopaře a trénovali
¿A donde vás? – kam jedeš/jdeš?
¿A donde van? – kam jedou? (Jedete?)
Voy a ……Madrid, Barcelona, Israel, Paris…- jedu do…..
Vamos a – jedeme do
Voy contigo – jdu/jedu s tebou
Vamos config – jdeme/jedeme s tebou
¡Vámonos! – pojeďme!
Všechno si po vtipných scénkách  pečlivě zapsali z tabule
(Řekla jsem dětem, že je budu učit nejjednodušší formu, která se používá na Kanárech a v Mexiku:
 ty – se používá při tykání
oni – se používá při vykání i při mluvení k více lidem, kterým tykáme.)
Ondra mezitím s druhou půlku dětí cvičil další bojovnické dovednosti, ke kterým se vrátíme příště.
Taky budeme dělat masáže s šátkem- prosím at si vezmou děti dlouhé šátky- například pashmina nebo sárong.
Těšíme se příští týden
Káča i za Ondru

středa 4.9.
Ondřej Nesměrák, Petra Brandalíková – za Katku Kotkovou

Sešlo se nás 12 z toho 3 prvňáčci Šimon, Kašpar a Linda úplně poprvé ve škole. Bylo krásně a tak jsme zůstali celé dopoledne – 1.a 2. blok venku.
1. blok – Přišli jsme na malé dřevěné hřiště u potůčku, kde jsme si připomněli jména a hráli seznamovací hry na pozornost s házením míčku a oblíbenou hru na upíra. Po svačině jsme si připoměli pravidla a začali jsme mluvit o ctnostech a bytí ve svém středu.
2. blok – seřazovací hry podle věku, podle velikosti, kde se děti samy musí dohodnout jak postupovat. A na víc docela fyzickou hru na mrazíka. Dopoledne jsme ukončili “ kruhem slávy” – který byl docela zábavný, ale ne pro všechny uplně příjemný. Jeden totiž stojí uprostřed a musí snést ovace od ostatních, kteří mu pár sekund bujaře aplaudují 🙂

Po obědě ve 3. bloku jsme z provázku mezi sebou vytvořili sít a tím jsme zjistili spoustu zajímavých věcí – např.to, že jsme všichni se všemi neustále propojeni ( I když tam provázek není )že se ovlivnujeme navzájem a všichni máme v síti své místo. U rozplétání Kašpar prohlásil krásnou větu – Provázek nás sám učí jak se chovat, kudy jít – a to se všem moc líbilo. Naše vztahy nás učí.
Poslední hra byla o práci s chybou, kdy jsme posílali signály po kruhu a když jej někdo spletl zajásal a na oslavu objehl radostně kolečko a jeho “chyba” byla přijata do hry jako další, nový signál.

Na závěr jsme si udělali reflexi v kruhu, která bude zařazena na závěr každé středy.

Petra

Napsat komentář